Za vinařskou velmoc je pokládaná Francie, ta však figuruje až na druhé pozici za velkoproducentem vína Španělskem a před třetí Itálií. Česko zaujímá sice relativně lichotivou pozici, je dvanácté, ale plochou všech vinic je ve známé pozici komára vůči velbloudovi. V tomto poměrně konzervativním oboru se u nás ale přesto pořád něco děje.
Především výrazně klesá počet pěstitelů. „V porovnání s rokem 2015 jich k loňskému červenci ubylo o 1675, což je o devět procent méně,“ vypočítává Dagmar Lhotská z Českého statistického úřadu, která se zabývá údaji zemědělství a lesnictví. Ubývají především ti, kteří vlastnili maximálně jeden hektar. Tedy takoví, kteří ho mají často hned za domem. Takových malopěstitelů je v Česku absolutní většina, celkem 93 procent.
Rozloha vinic se přitom zvětšila o zajímavých 411 hektarů (o dvě procenta víc než v roce 2015). Výroba se podle dostupných údajů koncentruje do pouhého jednoho procenta vinohradníků. Ti mají ve svých rukách skoro šedesát procent z přibližně osmnácti tisíc hektarů vinic u nás. „Loni bylo vysazeno něco málo přes 296 hektarů nových vinic,“ uvádí Ivana Kršková, mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Mezi největší producenty, nikoli největší vlastníky vinic, patří především Bohemia Sekt. Ta naopak nefiguruje ani v první desítce největších moravských a českých pěstitelů vinné révy. Nejfrekventovanějšími odrůdami loňské vinařské sezóny bylo veltlínské zelené mezi bílými a Frankovka mezi modrými.
Strážce streamu
