Z posudku Národního památkového ústavu i ze zprávy restaurátora vyplývá, že vysoká návštěvnost hodnotnému suterénu nesvědčí. Prostory jsou totiž průchozí, a vznikají tak nestabilní klimatické podmínky, které narušují zdivo. "Na řadě míst jsou patrná i některá mechanická poškození způsobená zřejmě procházejícími návštěvníky," uvedla ve zprávě Věra Kučová z NPÚ. Středověké zdi jsou podle ní poškozené i necitlivým navrtáním otvorů a osazením hmoždinek, které slouží pro připevnění exponátů.
Památkáři navrhli zásadní omezení návštěvnosti sklepení. Nutné je podle nich změřit vlhkost i statiku a zajistit zpevnění uvolněných částí kamenů a další opravy. Podzemní část domu U Kohouta, který je součástí Staroměstské radnice, dává návštěvníkům možnost nahlédnout do doby počátků Starého Města pražského. Úroveň města byla tehdy o několik metrů níže, než je nyní. Terén města musel být totiž kvůli častým záplavám navyšován, takže ve 13. století se z původních domů stalo podzemí. Nejstarší částí suterénu Staroměstské radnice je románský sál z druhé poloviny 12. století.
Strážce streamu
