Pomáda slaví 40 let a míří do Prahy. Čtěte rozhovor se Sandy

U Pomády se oči nepřivírají Ředitel Divadla Kalich Michal Kocourek. "Do konkurzu se přihlásilo čtyři sta zájemců. Kritéria výběru se dají pojmenovat jednoduše. Výjimečný talent po stránce taneční, pěvecké i herecké. Pomáda je muzikál, u kterého nelze přivřít ani jedno oko."

Pomáda je fenoménem po celém světě. Zhlédlo ji více než pět milionů diváků, byla přeložena do více než třiceti jazyků. Divácké rekordy trhala především její filmová verze s Johnem Travoltou a Olivií Newton - John. A právě tento kultovní muzikál vrátí na pražská divadelní prkna režisér Ján Ďurovčík. "Pomádu jsme vybrali, jelikož je to lehký taneční titul, u kterého si lidé odpočinou," říká Ďurovčík.

V novém ztvárnění muzikálu se v roli Sandy objeví mladá slovenská herečka a zpěvačka Nela Pocisková. Ta byla loni zvolena v anketě OTO, obdobě českých cen Týtý, slovenskou zpěvačkou roku. "Velice se těším, až si zahraju Sandy. Pomáda je jeden z muzikálů, na který se opravdu velice těším.  Zároveň se ale bojím, že budou lidé muzikál srovnávat s filmovou verzí," řekla v rozhovoru pro Metro Pocisková.

Pocisková: Do Sandy dám kus sebe i z Olivie Newton - John

Nela Pocisková ztvární v muzikálu Pomáda Sandy.

Vzpomenete se, kdy jste Pomádu viděla poprvé?
Když jsem byla malá, nejspíš v kině nebo na kazetě.

Jak na vás působila?
Když jsme se dneska o tom úplně náhodou bavili, zjistila jsem, že to bylo natočené před čtyřiceti lety. Já mám ale pocit, že to je absolutně dnešní film. Asi to bude tím, že ho moje mamina zbožňovala. Celý život se oblékala podle Olivie Newton - John, nosila takové vlasy a oblečení a miluje tu módu stejně jako já.

Budete se snažit filmovou Sandy napodobit, necháte se jí inspirovat nebo se budete snažit najít si vlastní cestu a přístup?
Asi se budu snažit najít tu střední cestu. Nebudu si samozřejmě hrát na ni, nebudu dělat takovou mimiku jako ona, protože jsem se narodila jinak a jinde než ona, ale určitě se jí inspiruji. Myslím, že tam dám něco ze sebe a něco z ní.  

Nemáte jako Slovenka strach z hraní a zpívání v češtině?
Já mám strach vždycky. Začalo to před třemi lety, když jsem v Praze dostala první roli. Já jsem si předtím vždycky myslela, že čeština je lehká, ale je to takový chlebíček! Nejhorší je, když odjedu na Slovensko třeba na dva týdny či měsíc, tak musím začít od znova a je to hrozně slyšet. Ale pracuji na češtině, snažím se. Teď budu muset zase zamakat.

Bylo těžké projít konkursem?
Konkursy jsou vždy těžké a tenhle byl rozhodně taky. Přišlo velmi mnoho lidí, hlavně holek tu byly asi dvě nebo tři stovky. Bylo to hrozně zdlouhavé, konkurzy probíhaly několik dní. Ján dbá na tanec, herectví i zpěv, choreografie jsou těžké.

Jak se na spolupráci s ostatními těšíte?
Já mám velmi ráda spolupráci s Jánem a těším se na to, protože vím, že když tu bude tato parta, vznikne z toho něco dobrého. To už nechám na někoho jiného, proč by lidi měli přijít. My se budeme snažit udělat to, co se bude dát.

Na co byste diváky nalákala, proč by měli zrovna Pomádu vidět? 
Myslím si, že by Pomádu měl každý člověk vidět. Je to kultovní muzikál a lidem, které zajímá divadlo, by neměla v repertoáru toho, co viděli, Pomáda určitě chybět. A taky proto, že to bude masakr.