V dobách, kdy v Praze nestála žádná porodnice, pomáhaly ženám porodní báby. Ty se od dob Marie Terezie musely řídit velmi přísnými pravidly. A císařovna dala i popud ke vzniku první pražské porodnice s nalezincem před 250 lety, 22. listopadu 1762, v pražské Soukenické ulici. V této porodnici rodily především svobodné matky. Od roku 1776 jí patřil důchod z morušových sadů vysázených na novoměstských hradbách pro rozvoj hedvábnictví.
O 100 let později už Praha nutně potřebovala moderní porodnický ústav. Stavbu Zemské porodnice v Apolinářské ulici inicioval hrabě František Thun-Hohenstein. Projekt vypracoval Josef Hlávka, inspirován viktoriánskou architekturou. Po stránce hygienické to byla vzorová evropská stavba své doby. Ženy si tu mohly vybírat ze tří tříd kvality a v té nejnižší mohly rodit i neplatící matky.
Monumentální budova s jedenácti trakty, nazývaná též červený dům podle zdiva z neomítnutých cihel, byla též svého druhu největší v Evropě. V době svého vzniku představovala neustálou hrozbu porodnic infekční nákaza zvaná horečka omladnic. I na to projektant pamatoval relativně samostatnými trakty s možností jejich izolace.
Další pražské porodnice- Ještě v 19. století pak vznikla další pražská porodnice - na ostrově Štvanice. Potkal ji ale stejný osud jako tu v Rooseveltově ulici - obě zanikly kvůli špatným hygienickým podmínkám. Další porodnice se v Praze objevily až ve 20. století. Ústav pro péči o matku a dítě v Podolí navrhl významný pražský architekt Rudolf Kříženecký a vznikl v roce 1914. Zprvu to ovšem bylo Pražské sanatorium.
- Ve 20. letech 19. století se začala psát i historie porodnice ve Fakultní nemocnici na Vinohradech. V roce 1924 tam otevřeli dvacetilůžkový gynekologický oddíl v rámci chirurgie.
- Další pražská porodnice funguje v Thomayerově nemocnici v Krči, jejíž funkcionalistické budovy vznikly koncem 20. let minulého století jako součást takzvaných Masarykových domovů.
- Jeden z posledních porodních sálů začal sloužit rodícím matkám v rámci motolského komplexu. Tamní porodnice nejprve fungovala v provizorních dřevěných pavilonech. Pocházejí z období druhé světové války, kdy násilným zabráním českých klinik německými okupanty vznikla naléhavá potřeba zvýšení počtu nemocničních lůžek v Praze. Rodičky tu však přiváděly své potomky na svět ještě do listopadu roku 1996. V 90. letech se pak porodnice přesunula do takzvaného modrého pavilonu.
- V moderní budově sídlí porodnice Fakultní nemocnice na Bulovce, nový gynekologicko-porodnický pavilon tam vznikl v osmdesátých letech minulého století.
|
Několik porodnic bychom měli zrušit, říká expert
Porodnic je podle prezidenta České gynekologické a porodnické společnosti Vladimíra Dvořáka na počet obyvatel a porodů příliš mnoho. Když se jich pár zruší, kvalitu péče to prý neohrozí. Rizikové porody se už teď svážejí do center. Záměr pojišťoven na rušení menších porodnic budí v regionech odpor. "Pokud budou pojišťovny rušit malé porodnice, neměly by to dělat v regionech, kde to může zásadně narušit dostupnost péče," řekl Dvořák.
"Měřítkem kvality pracoviště je 800 porodů ročně, řada menších porodnic tomu nevyhovuje. To ale neznamená, že by měly být všechny zredukovány. Když nevyhovují dvě vedle sebe, jedna by se zrušila, tak v té druhé porody nabudou," vysvětlil. Velké pražské porodnice jsou ale již teď přeplněné. Zrušení těch malých by jim zřejmě přitížilo.
Strážce streamu
