Co je cílem vaší nově vzniklé kanceláře projektů a soutěží?
Zájem o veřejné prostory si magistrát zvolil jako jednu ze svých priorit. A ten zájem je takový, aby se na veřejných místech odehrávaly kvalitní věci z hlediska architektury a urbanismu. Úkolem mojí kanceláře bude k tomu nějakým způsobem přispět. Momentálně je situace taková, že se vynakládají desítky milionů korun z veřejného rozpočtu do zakázek, které se ovšem zpracovávají dost nekoncepčně. Konkrétně se jedná například o rekonstrukce ulic, prováděné přes technickou správu komunikací, které by si zasloužily větší náhled nejen z technického hlediska, ale i s přesahem právě do celkové kvality prostoru. A naším úkolem bude do toho vnést nějakou koncepční rovinu, aby se na těchto záležitostech začali podílet odborníci a architekti a my tak veřejný prostor zkvalitnili. To je tedy náš hlavní cíl.
Jaký bude váš první úkol?
Takovým prvním úkolem vůbec bude rozklíčovat paletu našich možností. Zmapovat záměry a investice ve veřejném prostoru města, udělat si na to názor. Po této mravenčí práci bychom měli mít jasněji, ve kterých případech bude dobré, aby byl architekt přítomen od začátku, kde bude mít jen roli konzultanta. To vše se časem upřesní. To je naše první práce a podle té zjistíme, jak se chovat dál.
Řada architektonických soutěží, za které město platí, nakonec dopadne tak, že město ocení vítězný návrh, který se ovšem nikdy neuskuteční. Co s tím?
I zde je důležitá koncepční příprava. S rozvahou zvolený záměr, který zapadá do celkové vize rozvoje města, a především kvalitně připravené zadání soutěže by měly být zárukou, že výsledky budou realizovatelné.
Například na Václavském náměstí se již loni počítalo se stánky od architekta Ciglera. Nyní je město zamítlo, protože se nelíbily památkářům. Jak takovým situacím předejít?
Všechny záměry je potřeba probírat v dostatečném předstihu. My se nesmíme dostat do fáze, kdy budeme mít připravený projekt a ten nám před realizací shodí památkář či jiné subjekty. Už ve fázi studie by do projektů měly vstupovat další subjekty, jejichž názor je pro jeho realizovatelnost klíčový. A není to jen případ památkové péče.
Praha oproti jiným evropským městům příliš architektonických soutěží nevyhlašuje. Kdy je podle vás vhodné takovou soutěž vyhlásit?
Určitě u velkých věcí jako jsou veřejné stavby. V této fázi vám ale nedokážu říct, o co konkrétně by nyní například v Praze mělo jít.
Vaše kancelář je teprve v rozjezdu. Máte ale už nějaké konkrétní vyhlédnuté oblasti, které by se měly změnit?
Zatím to vypadá například na úpravy části náplavek v centru, jejichž součástí bude doplnění sociálního zázemí, mobiliáře k sezení a podobně. Záměry vycházejí z Koncepce pražských břehů. To budou věci, které bychom rádi v nejbližší době vygenerovali pro konkrétní zadání.
Jaké jsou podle vás v současné době nedostatky ve veřejném prostoru?
Obecně platí to, že Praha zatím příliš neumí používat veřejný prostor. Když se podíváme do Vídně a jiných měst okolo nás, vidíme, že veřejné prostory umí žít a není to vždy nutně spojeno s architekturou, ale i s běžným používáním veřejných míst, na kterých se konají různé akce. To my tady samozřejmě neovlivníme, ale můžeme tomu alespoň pomoc a připravit tato místa z hlediska architektury tak, aby byla živá, aby z města nebyla mrtvola. Já osobě mám pocit, že město dnes nežije. Když se podíváme na Staroměstské náměstí a centrum, tak vidíme, jak tam akorát proudí davy cizinců, ale chybí tam možnost si například sednout a relaxovat, aby se člověk cítil příjemně.
