Reprezentaci čeká utkání s Itálií – vicemistrem Evropy. Jak vnímáte sílu soupeře, který v kvalifikaci jen jednou remizoval, zbylé zápasy vyhrál?
Itálie je tradiční evropský tým, obrovský favorit celé skupiny. Jakožto úřadující evropští vicemistři potvrzují ve skupině své kvality. Nicméně není důvod předem skládat zbraně. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že dokážeme v důležitých momentech odehrát výborné partie. A jeden z těch momentů je nyní před námi.
Co musí český tým udělat pro to, aby se dostal na druhé místo, a tím pádem získal šanci na baráž?
To je celkem jednoduchý recept – sbírat body doma i venku. Čekají nás velmi těžké zápasy, minulými ztrátami jsme si situaci zkomplikovali. Šance je však nadále velmi reálná a my za ní půjdeme na sto procent. Vidina turnaje v Brazílii je obrovskou motivací.
Vy osobně jste zazářil vloni na Euru v Polsku. Jak na tento turnaj vzpomínáte?
Jsou to jen krásné vzpomínky. Přes úvodní porážku jsme odehráli povedený turnaj, tým šlapal na hřišti i v kabině. Portugalsko bylo ve čtvrtfinále lepším týmem. Ale postup mezi nejlepších osm celků kontinentu hodnotím jako velký úspěch.
Na podzim a v zimě jste dlouho nemohl hrát kvůli zranění. Jaké to pro vás bylo mít tak dlouhou pauzu?
Každý fotbalista chce hrát, nejsem výjimkou. Strašně jsem chtěl klukům pomoci na hřišti, po zranění jsem pak chvilku musel čekat na šanci. O to jsem raději, že závěr Bundesligy jsem již mohl odehrát na sto procent. Věřím, že herní praxe v Hamburku bude znát také v národním dresu.
Měl jste obavy, že by vás kvůli dlouhému hernímu výpadku nemusel trenér Bílek povolat?
Jsme v pravidelném kontaktu, cítil jsem jeho důvěru i v těch nejtěžších momentech. Neskromně pak doufám, že za svoje výkony v posledních týdnech jsem si nominaci zasloužil. Jsem šťastný, že tu s klukama můžu být. A pokud se dostanu na hřiště, budu se prát do posledních sil.
Jak jste si v Hamburku, kam jste přestoupil loni v létě, zvykal, když jste nehrál?
Naštěstí jsem již přišel s částečnou znalostí jazyka, hodně mi pomohl také Jarda Drobný. Věřil jsem, že dřív nebo později dostanu šanci. V tréninku jsem pracoval na sto procent a vyplatilo se.
V čem vám Jaroslav Drobný pomohl?
Dobře zná prostředí, a přestože nechytá pravidelně, je uznávanou osobností. Vždy je lepší, když se máte v začátku angažmá o koho opřít, nechat si poradit. Jardovi jsem za uplynulé měsíce moc vděčný.
V jednom rozhovoru jste řekl, že vám tělo dávalo signály už před zraněním třísel. Znamená to, že teď budete své tělo víc poslouchat?
Bezesporu ano. Vždy v kariéře jsem se snažil jet na sto procent, drobné bolístky jsem přecházel. Bohužel v maximálním nasazení se tělo ošidit nedá, následná pauza byla jedním z nejnepříjemnějších momentů mého fotbalového života.
Jaký je rozdíl mezi Wolfsburgem a Hamburkem?
Oba kluby patří v Německu k tradičním, mají skvělé zázemí i velké ambice. Ani jednomu se navíc tento rok nedařilo zcela dle představ. Věřím, že minimálně u Hamburku tomu bude v příští sezoně jinak.