Výroba pravého hedvábí je k vidění v Náprstkově muzeu

Bourec morušový Počátky jeho chovu lze najít již před pěti tisíci lety v Číně. Chov bource je velmi náročný na lidskou práci. Larva je od počátku velmi žravá, živí se pouze listy morušovníku, které musí dostávat ve velkém množství a vždy čerstvě natrhané. Při zakuklení spřádá pevnou kuklu, která je tvořena jedním asi kilometr a půl dlouhým vláknem. Získané vlákno se dále upravuje, aby se z něj nakonec daly tkát hedvábné látky.

Muzeum chová bource již od roku 2006, ale letos je teprve druhý rok, kdy jej můžou vidět i návštěvníci. "Tehdy se konala výstava čínského oděvu, k čemuž nám tamní kolegové poslali také vajíčka bource," vysvětluje kurátorka čínské sbírky Helena Heroldová, jak ke vzniku chovu došlo.

V současné době Náprstkovu muzeu zajišťuje vajíčka Přírodovědecká fakulta v Brně, která je využívá k vlastním vědeckým účelům. "Očekáváme, že nám je pošlou nejpozději začátkem června. Bourci potřebují, aby bylo delší dobu teplo, pak teprve se vylíhnou," říká Heroldová. Veřejnost se následně na hmyz, který jinde v České republice není k vidění, může chodit koukat další dva měsíce. Tak dlouho hmyz žije.

Péče o bource je náročná

Larvy vyžadují velkou péči a jsou dosti choulostivé na průvan a další vnější podmínky. "Proto je nemáme v expozici a nosíme je do pracovní dílny. Nesmíme je nechat bez dozoru, musíme je neustále krmit. O víkendu si je vozíme i domů," popisuje časovou náročnost Heroldová. Počet míst na komentované prohlídky je proto omezený, zájemci se musí předem přihlásit.

Tématu hedvábí se rovněž věnuje i článek Hedvábí nad zlato. Ten je dostupný zde.