Projekt Šifra Otce vlasti představí fascinující příběh Nového Města pražského a Karla IV. jako stavitele a developera s vizí dalece přesahující svou dobu. Právě ke kapli Božího těla na obrovském Karlově náměstí, kde se vystavovaly svaté ostatky a říšské klenoty, se měli sjíždět poutníci z celé Evropy.
Nové Město mělo být nejen poutním místem křesťanství, centrem, kde se setkává západ s východem, ale také jakýmsi zhmotněním nebeského Jeruzaléma, ideálního města, kam se dostane všechen spasený lid.
„Teorii o svatém městě podporuje nejen to, že část půdorysu Nového Města kopíruje půdorys Jeruzaléma, ale také fakt, že se bráně na Vyšehradě vedoucí do Prahy říkalo Jeruzalémská, vysvětluje architekt Petr Kučera, který připravuje projekt Šifra Otce vlasti.
Šifra Otce vlasti
|
Nutno připomenout, že ve středověku dostávaly brány název podle toho, kam vedly. Potoku Botič se říkávalo ještě v husitských dobách Cedron podle stejnojmenného potoka v Jeruzalémě.
Karel IV. shromažďoval ostatky svatých
Karel IV. byl velkým sběratelem svatých ostatků, protože se věřilo, že Ježíš Kristus sestoupí tam, kde jich bude nejvíc.
„Kamkoliv přijel, tak si vyžádal třeba článek z prstu z ostatků místního světce, aby ho mohl přivézt do Prahy,“ říká Kučera, který projekt připravuje ve spolupráci se Sdružením Nového Města pražského a Národní kulturní památkou Vyšehrad.
Středověkého člověka posouvalo blíž k bohu vidět nebo vlastnit ostatky svatých. Lidé se tenkrát vnímali svět a své místo v něm přes symboly.
Obrazec z kostelůKostel sv. Apolináře - odkazuje na baziliku di Sant‘ Apollinare in Classe v italské Ravenně, posledním sídle římských císařů, kde byl svatý Apolinář prvním biskupem. Kostel Panny Marie Sněžné - nese jméno podle jednoho z nejvýznamnějších křesťanských kostelů, baziliky Santa Maria Maggiore v Římě. Sloužil jako klášterní chrám řádu Karmelitánů. Panna Marie na Slovanech - sem Karel IV. pozval řád slovanských benediktinů, kteří zde sloužili římskou liturgii ve staroslověnském jazyce a vytvářeli tak pomyslný most mezi západním a východním křesťanstvím. Karlov – osmiboký centrální chrám stojí na nejvyšším bodě Nového Města a je zasvěcený Panně Marii a Karlu Velikému. Sv. Jindřich a sv. Kunhuta – farní kostel zasvěcený k poctě svatořečeného císařského páru. Karel IV. tak vzdal hold svým předchůdcům. |
Všechny kostely a kláštery, jež panovník vybudoval,odkazují k významným centrům křesťanství nebo přemyslovské dynastii. Rozložení kostelů na mapě pak nápadně připomíná šifru.
Původní podoba ožívá v počítači
„Otevřeme okno do minulosti, abychom lidem ukázali, jak Nové Město za Karla IV. vypadalo,“ přibližuje plány projektu Kučera.
Za pomoci počítačových programů tým modeluje, jak novoměstské kostely původně vypadaly, a zároveň ručně kreslí fiktivní pohledy na středověké město.
„Snažíme se, aby si člověk myslel, že jsou to skici, které vznikly, jako by si středověký kreslič sedl na lavičku a nakreslil, co právě vidí,“ dodává Kučera.
Vycházejí z dnešních fotografií, které překreslují a upravují podle historických pramenů a analogických příkladů. Zároveň vše konzultují s odborníky, podporu mají od Ondřeje Šefců, ředitele Národního památkového ústavu v Praze, a Jiřího Skalického, šéfa městských památkářů.
