„Lulu, rytíři!“ Tajemný spolek připomíná výstava i ruina sídla

Když před 160 lety pražská německá smetánka založila na Novém Městě recesistický spolek Schlaraffia, nemohl nikdo tušit, jak rychle se jeho myšlenky rozšíří po světě. První pobočky, takzvané říše, vznikly v Berlíně a Lipsku, v současné době fungují kromě německy mluvících zemí například také ve Španělsku, Francii, Kanadě, Spojených státech, Mexiku, Argentině nebo Kolumbii.

Schlaraffia Výstava připomíná 160. výročí založení spolku Schlaraffia v Praze a 110. výročí založení šlarafské říše Preciosa Iserina v Jablonci nad Nisou. Až do 14. září je k vidění v Městské galerii MY ve výstavní síni Domu Jany a Josefa V. Scheybalových. Otevřeno je od úterý do pátku od 10 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin a v sobotu v od 10 do 13 hodin. Sbírkové předměty a archivní materiály pocházejí z muzeí ve Frýdlantu, Jablonci, Děčíně, Varnsdorfu, Vrchlabí, Liberci a Teplic i od soukromých sběratelů.

Minulostí jsou od druhé světové války naopak říše, které působily v českém pohraničí – trutnovská Gigantea, Chebská Egra, liberecká Reichenbergia nebo jablonecká Preciosa Iserina. Právě posledně jmenované pobočce je věnována výstava, která je nyní k vidění v jablonecké Městské galerii MY. „V Jablonci nad Nisou byla šlarafská říše založena před 110 roky a na její činnosti se podílely významné osobnosti města a regionu, umělci, podnikatelé, učitelé, právníci. Činnost Schlaraffie se opírala o tři hlavní hodnoty, které spolek vyznával: umění, humor a přátelství. Veškeré dění se odehrávalo v kulisách parodovaného rytířství, jehož prostřednictvím se šlarafové nepřímo vyjadřovali k současnému světu,“ popisuje autor výstavy Jan Strnad. „Ve světě Schlaraffie však existovala některá tabu jako politika, náboženství a finance,“ dodává.

Šlarafské schůze se konaly a stále konají v historizujících kostýmech. Typické jsou pro ně látkové helmy připomínající karnevalové čepice. Úředním jazykem je upravená němčina, nejdůležitějším slovem pak „Lulu“, které slouží jako pozdravení, souhlas i pochvala. Šlarafové používají také vlastní letopočet počínající památným rokem 1859. Hlavním symbolem je moudrý výr, který se objevuje na listinách i vyznamenáních. „Na rozdíl od svobodného zednářství, s nímž bývá mylně spojována, nebyla Schlaraffia žádnou tajnou organizací. Mnoho tajemného kolem ní ale existuje a přitahuje naši zvědavost,“ přemýšlí Strnad. Tajemná atmosféra obklopovala i sídlo jablonecké říše, které dodnes stojí u autobusového nádraží.

Výstava potrvá už jen do poloviny září, otázkou je, kolik času má před sebou zámeček Niesseburg. V květnu letošního roku dal majitel část budovy strhnout, přestože neměl všechna potřebná povolení. Jedinou nadějí je nyní zásah ministerstva kultury. „Řízení o prohlášení zámečku Schlaraffia v Jablonci nad Nisou za kulturní památku stále probíhá. V nejbližší době ministerstvo kultury vydá rozhodnutí, výsledek nyní nelze předjímat,“ říká Petra Hrušová z tiskového oddělení kanceláře ministra.