Bankovky a mince. „Pod polštářem“ schováváme asi šest procent svých financí

Co je doma, to se počítá. Je to jedna z možností, proč si lidé stále drží v peněženkách šustivé bankovky a cinkající mince. Důvody mohou být rozmanité. Shodují se v tom i finanční odborníci.

Méně utratím, nikdo mě nesleduje
„Obliba hotovosti má nejspíš více různých zdrojů. Někteří lidé nemají rádi představu, že bezhotovostní placení dává komusi neznámému kdesi u monitoru počítače možnost sledovat jejich spotřebitelské chování. Jiní mají zase nepříjemný pocit, že při bezhotovostním placení mají menší kontrolu nad svými útratami, mají menší zábrany a utratí více,“ vyjmenovává některé z příčin Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.

U obchodníků se to také může lišit. Někde mají pocit, že práce s hotovostí je pro ně levnější než udržovat si terminál. „Nebo proto, že zájem klientů o platby kartou není dost velký,“ připomíná Skořepa. Dodává, že dostatečně kvalitní podklady pro názor, že se může jednat o snížení daňové povinnosti, nemá k dispozici.

Lidé v exekuci a penzisté
V české ekonomice jsou stamiliardy peněz papírových i kovových (viz box). Určit, kolik jich je ve firemních trezorech, kasách v obchodech a domácích pokladničkách, se však obtížně určuje. „To se v podstatě určit nedá. Standardně mívá česká domácnost v hotovosti jednotky tisíc korun,“ připouští Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Je toho názoru, že větší objem hotovosti drží lidé, kteří k tomu mají nějaký praktický důvod.

„Tím může být třeba život v oblastech, kde jsou méně často přijímány karty nebo se stále upřednostňují hotovostní platby dodavatelům. Roli to může mít i u lidí v exekucích, kteří nechtějí oficiálně peníze vykazovat na účtu. Větší preferenci hotovosti mohou mít ze zvyku penzisté,“ říká Dufek. Mít ale dlouhodobě doma vyšší částku se podle něho nevyplácí. „Když jsou sazby na spořicích účtech okolo šesti procent, znamená to ztrácet šest tisíc ročně z každých sto tisíc korun,“ upozorňuje hlavní ekonom Creditasu.

Hotovosti konkurují inflační spořicí účty
Přesto nějaké odhady existují. „Česká národní banka k prvnímu kvartálu letošního roku uvádí, že celková finanční aktiva tuzemských domácností dosahují více než 9,4 bilionu korun. Z toho zhruba 3,7 bilionu tvoří vklady u bankovních institucí a 550 miliard korun pak právě úspory v hotovosti. Z pohledu celé ekonomiky tak lze říct, že takzvaně pod polštářem drží české domácnosti asi šest procent svých aktiv,“ uvádí k problematice hotovosti Tereza Kaiseršotová, mluvčí Raiffeisenbank (RB).

Poměr peněz v hotovosti a na účtech je tedy v případě domácností v poměru jedna ku sedmi. „V posledních měsících bylo možné sledovat mírný úbytek fyzických peněz a naopak růst vkladů.

„Za tímto trendem pravděpodobně stály rostoucí úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech,“ uzavírá mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.