Bankovky a mince. „Pod polštářem“ schováváme asi šest procent svých financí

Co je doma, to se počítá. Je to jedna z možností, proč si lidé stále drží v peněženkách šustivé bankovky a cinkající mince. Důvody mohou být rozmanité. Shodují se v tom i finanční odborníci.

Méně utratím, nikdo mě nesleduje
„Obliba hotovosti má nejspíš více různých zdrojů. Někteří lidé nemají rádi představu, že bezhotovostní placení dává komusi neznámému kdesi u monitoru počítače možnost sledovat jejich spotřebitelské chování. Jiní mají zase nepříjemný pocit, že při bezhotovostním placení mají menší kontrolu nad svými útratami, mají menší zábrany a utratí více,“ vyjmenovává některé z příčin Michal Skořepa, ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy.

VĚČNÝ SOUBOJ Jsou místa, kde se bez mincí a bankovky neobejdete. Například v šatně v divadle. Češi nosí v peněžence v průměru šest až osm set korun v hotovosti. V některých obchodech nechtějí přijímat platbu kartou při útratě do stokoruny. V Číně musejí v některých městech přijímat žebráci almužnu jen přes vytištěný QR kód. Dlouhodobě lze dávat almužnu kartou i ve Skandinávii. PH

U obchodníků se to také může lišit. Někde mají pocit, že práce s hotovostí je pro ně levnější než udržovat si terminál. „Nebo proto, že zájem klientů o platby kartou není dost velký,“ připomíná Skořepa. Dodává, že dostatečně kvalitní podklady pro názor, že se může jednat o snížení daňové povinnosti, nemá k dispozici.

Lidé v exekuci a penzisté
V české ekonomice jsou stamiliardy peněz papírových i kovových (viz box). Určit, kolik jich je ve firemních trezorech, kasách v obchodech a domácích pokladničkách, se však obtížně určuje. „To se v podstatě určit nedá. Standardně mívá česká domácnost v hotovosti jednotky tisíc korun,“ připouští Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Je toho názoru, že větší objem hotovosti drží lidé, kteří k tomu mají nějaký praktický důvod.

„Tím může být třeba život v oblastech, kde jsou méně často přijímány karty nebo se stále upřednostňují hotovostní platby dodavatelům. Roli to může mít i u lidí v exekucích, kteří nechtějí oficiálně peníze vykazovat na účtu. Větší preferenci hotovosti mohou mít ze zvyku penzisté,“ říká Dufek. Mít ale dlouhodobě doma vyšší částku se podle něho nevyplácí. „Když jsou sazby na spořicích účtech okolo šesti procent, znamená to ztrácet šest tisíc ročně z každých sto tisíc korun,“ upozorňuje hlavní ekonom Creditasu.

STAMILIARDY KORUN 660 miliard korun v hotovosti koluje podle údajů České národní banky v české ekonomice. I přes stále větší oblibu a možnosti bezhotovostního placení se množství vytištěných peněz a ražených mincí přizpůsobuje množství peněz v ekonomice vůbec. Nejpočetnější bankovkou v oběhu je Ema Destinnová, tedy dvoutisícikoruna. Tvoří více než třetinu všech bankovek. ČNB

Hotovosti konkurují inflační spořicí účty
Přesto nějaké odhady existují. „Česká národní banka k prvnímu kvartálu letošního roku uvádí, že celková finanční aktiva tuzemských domácností dosahují více než 9,4 bilionu korun. Z toho zhruba 3,7 bilionu tvoří vklady u bankovních institucí a 550 miliard korun pak právě úspory v hotovosti. Z pohledu celé ekonomiky tak lze říct, že takzvaně pod polštářem drží české domácnosti asi šest procent svých aktiv,“ uvádí k problematice hotovosti Tereza Kaiseršotová, mluvčí Raiffeisenbank (RB).

Poměr peněz v hotovosti a na účtech je tedy v případě domácností v poměru jedna ku sedmi. „V posledních měsících bylo možné sledovat mírný úbytek fyzických peněz a naopak růst vkladů.

„Za tímto trendem pravděpodobně stály rostoucí úroky na spořicích účtech a termínovaných vkladech,“ uzavírá mluvčí banky Tereza Kaiseršotová.

ČTENÁŘI DENÍKU METRO KOMENTUJÍ PLACENÍ HOTOVÝMI PENĚZI I KARTOU Hlas lidu, hlas boží. Názory na papírové a virtuální peníze se liší. Pája Sheeku: Platím jen hodinkami/mobilem. Hotovost je pro mne otravná. Tu vybírám jen kvůli tréninkům. Lukáš Chloch Chládek: Mám vždy tolik, abych si dokázal koupit, co si koupit potřebuji. Prodejce nezajímá, že nejsem schopen přijít s platidlem, které požaduje. Nebudu se dožadovat platby kartou jako někteří, kteří sice jsou cool a in, ale nakonec zůstanou hladoví a s očima pro pláč. Ondra Schild: Hotovost mám minimálně. Nebaví mě ji mít. Je to pitomost, ztratím peněženku a peníze jsou fuč. Platba kartou či nějakou podobnou variantou (tokenizovaná platba, QR, virtuální karta) je pro mě jednoznačná priorita, a když někde vidím, že kartu neberou, tak tam ani nechodím. Jana Bečvářová: Samozřejmě nosím i hotovost, protože terminály mohou mít výpadek. Pišta Papouch: Do 10 tisíc korun hotově a nad 10 tisíc korun kartou. Jaromír Vít: Pro mne jako pro člověka s těžkým zrakovým handicapem je lepší používat kartu než jezdit k bankomatu a pak zdržovat lidi v obchodech. U sebe nemám víc než 300 korun pro případ, že bych musel na pohotovost, kde se platí poplatek, nebo kdyby v obchodech dočasně nešel terminál. Tomáš Novák: Hotovost je hlavně svoboda, která byla odjakživa. Být závislý jen na bankovní instituci, která ti může prostředky na účtě kdykoli zablokovat, nehledě na to, že ví kde, za co a za kolik kde nakupuješ, prostě není dobré. Michal Moučka: Platím obojím, jak potřebuji. A nejraději chodím platit k samoobslužným pokladnám, která nemá kecy, že po ránu na tisícovku nevrátí. Philipp Erfurter: Platba v hotovosti by měla být garantovaná ústavou. Naopak odmítám platit kartou. Zdeněk Řezníček: Platím jen hotovostí, kartou pouze na internetu. Lucie Bednárková: Už vidím babču na trhu, jak umí s terminálem. MET