Blbost se šíří jako povodeň. Obce se fámám brání obtížněji

Asociace moderně komunikujících samospráv zanalyzovala výskyt nepravd nebo polopravd na sociálních sítích, které provozují samosprávy obcí bez ohledu na jejich velikost. Autoři zprávy došli k šokujícímu výsledku. Zkreslené informace vyrostly mnohonásobně.

Pokud by to přesáhlo míru, voláme policii
„Je řada lidí, kteří necítí potřebu si informace ověřit a jednoduše věří svému oblíbenému autoru nebo médiu,“ říká Ladislav Med, starosta „města rekordů“ Pelhřimova. Rekordní počty neověřených či zkreslených zpráv je naštěstí nezatěžují.

Fámy Před rokem 1989 byla „nejoblíbenější“ českou fámou takzvaná černá sanitka, která v noci chytá lidi, vraždí je a jejich orgány prodává režim za valuty na Západ. Po roce 1990 se povídalo, že vltavská kaskáda nevznikla kvůli regulaci toku a záplavám, ale jako bariéra. V případě útoku imperialistů měly být všechny přehrady vyhozeny do povětří a od Šumavy k Mělníku by se vytvořila pro západní tanky nepřekročitelná vodní plocha. Fáma nefáma? Dodnes asi nikdo neví, jak to bylo se zahraničním švýcarským kontem ODS, které vedlo k pádu vlády Václava Klause v roce 1997. Nejnovější živnou půdou v posledních deseti letech se staly uprchlické vlny a v posledním období hlavně koronavirus. Uprchlíci figurovali často ve zprávách o znásilňování dětí a virus se prý šíří přes sítě 5G.

„Město nemá zásadní problém s dezinformacemi týkajícími se dění města na sociálních sítích. Pokud takovou informaci zachytíme, snažíme se rozlišit, co je pravda, a neověřené spekulace uvádíme na pravou míru,“ vysvětluje starosta Med. Pokud by se jednalo o silně manipulativní fake news, radnice by požádala o součinnost policii.

Konkrétní kroky, kdy už radnice zapojila do souboje s dezinformacemi policejní orgány, zažila loni Praha 11. Vedení tamní radnice podalo trestní oznámení na neznámého pachatele za lži a další útoky na sociálních sítích. Že to není levná záležitost, o tom svědčí účet, který radnici vystavila právní kancelář. Více než 43 tisíc korun. Radnici se nelíbily anonymní účty, které obviňovaly vedení městské části ze špatného opatření v první vlně koronaviru a kupčení s ochrannými pomůckami.

Město? Ne město? Čert se v tom pořádně vyznej
Problémem na sociálních sítích je rozlišit, jestli například daná skupina na Facebooku je oficiálním kanálem radnice, nebo jen místem zřízeným skupinou obyvatel. „Například velká města a metropole mají v průměru více než pět facebookových skupin či stránek a lidé nemají možnost hned jasně poznat, co je platforma spravovaná samosprávou,“ upozorňuje Ondřej Švrček, expert na chytrou obecní komunikaci z platformy Mobilní Rozhlas.

V praxi to znamená, že obce ztrácejí kontrolu nad vlastními informacemi. „Každý příspěvek se vystavuje riziku překroucení, vzniká prostor pro nepravdivé zprávy a pomluvy, jejichž vysvětlování zabírá správcům stále víc času,“ komentuje realitu specialista Ondřej Švrček. Problém mají v tomto směru lidé, kteří jsou v internetovém prostředí a hlavně v rozpoznání dezinformací méně „protřelí“.

Na dezinformaci je dobré reagovat ihned
„S dezinformacemi nebo spíše chybnými interpretacemi se setkáváme občas v médiích a reagujeme na ně okamžitě,“ uvedl pro deník Metro Jan Král z tiskového oddělení libereckého magistrátu. Vyžaduje to podle něho co nejrychlejší reakce.

Hoaxy drtí oficiality O 380 procent vzrostl počet dezinformací, které lidé šíří prostřednictvím radničních sociálních sítí. Nejhorší situace je ve velkých městech.  Tolik 82 procent hoaxů má víc reakcí nebo sdílení, než oficiální vyjádření z radnic.

Nepřesnosti či zkreslené zprávy se nevyhýbají Liberci ani na sociálních sítích, a to pravidelně. „Reagují na ně představitelé radnice buď přímo na svých osobních profilech, nebo, pokud se jedná o komentáře na libereckém profilu, reagujeme jako město, případně vytvoříme samostatný příspěvek,“ dodává Jan Král.

Klidněji je momentálně na jihu Čech. „Dezinformace v pravém slova smyslu neregistrujeme. Častěji se setkáváme s různými komentáři a reakcemi jednotlivců, kteří se rádi prezentují na sociálních sítích,“ řekla deníku Metro Jitka Brůha Welzová, mluvčí Českých Budějovic.

Sociální sítě, především Facebook, však představují důležitý prostředek pro rychlou komunikaci radnic se svými občany. Téměř osmdesát procent samospráv obcí všech velikostí totiž považuje fanoušky svých stránek za skupinu obyvatel, kterou lze rychle a velice efektivně zasáhnout. Bohužel to ale platí i na druhé straně pro fámy.