Do práce s nudlí u nosu? Tak to jste „prezentisté“

Češi jsou velcí příznivci skutečných a taky domnělých prostředků, které je okamžitě zbaví rýmy, nachlazení a chrchlání a dodají pocit uzdravení. Mají jich plné lékárničky, kabelky i zásuvky svých pracovních stolů. Důvodů, proč se ráno vydáme do práce, i když popotahujeme a kašleme, je víc. Někdy nás tlačí termíny úkolů, které za nás nikdo jiný neudělá. Nebo nás trápí pocity odpovědnosti vůči kolegům, jimž bychom jinak svou absencí přidělali práci.

„Jedním z častých důvodů, proč se nevyležíme nebo nejdeme hned k lékaři, je také strach o práci,“ řekl deníku Metro Jan Tuček, ředitel agentury STEM/MARK, která v těchto dnech dokončila průzkum o tom, jak hlavně zaměstnance v kancelářích trápí přítomnost nachlazených kolegů a nebezpečí, že se od nich nakazí. „Odborně se tomu, když jdete do práce nemocní, říká prezentismus,“ vysvětluje Tuček.

Výzkum je shodou okolností prezentován ve chvíli, kdy poslanci odklepli zrušení karenční doby a od července se zaměstnanci opět dočkají proplácení nemocenské už od prvního dne pracovní neschopnosti. Jestli se obnovené proplácení nemoci projeví i častějším maroděním, podobně jako zrušení třicetikorunového poplatku u lékaře, není jisté.

Češi více chořeli Před zavedením karenční doby v roce 2008 dosahovala míra pracovní neschopnosti v Česku téměř sedm procent. Byla vyšší než na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku. Průměr pracovní neschopnosti se v Evropské unii pohybuje od 4 do 4,5 procenta. Podle Hospodářské komory ČR se projeví zrušení karenční doby vyššími náklady firem o více než tři procenta. Minimálně zaplatí navíc asi tři miliardy korun.

„Nelze vyvozovat, že najednou bude nemocných podstatně víc,“ říká Michal Jurovčík, primář ORL motolské nemocnice v Praze. Určitě by ale netrval na tom, aby s každým kýchnutím letěl nachlazený k lékaři. „Už jenom proto, že může v čekárně nakazit další lidi,“ vysvětluje Jurovčík. Pomoc odborníka by měl nemocný vyhledat až v případě, že má opravdu vysokou teplotu nebo horečku, dostavuje se bolest svalů či kloubů. Výhodu mají podle něho ti, kterým poskytuje zaměstnavatel práci z domova, což se ale netýká všech profesí. „Výhodou jsou i sick days, ale ani ty nenabízí každá firma,“ dodává primář Jurovčík.

Podle průzkumu vyráží do ordinací už první den jen sedm procent nachlazených. Ostatní se svěří do péče doktora až po týdnu. Kolegové v práci obětavost nemocných oceňují, zároveň jim je jejich stav proti srsti. Bojí se, že se od kašlajícího obětavce nakazí.

Nejčastějším prostředkem, kterým Češi bojují proti rýmě a kašli, je horký čaj a množství tekutin, jimiž se snaží nemoc z těla vyplavit. Týká se to asi tří čtvrtin populace. Více než polovina se pak vydá do lékárny pro volně prodejné léky, různé podpůrné prostředky a taky vitaminy.