„Di do pr..le, uhni! Zavolám na tebe policajty!“ Pokud čekáte, že autorem doslovného výroku je chodec, který se ohradil proti cyklistovi, jenž ho málem srazil na úzkém chodníku, mýlíte se. Varování zaznělo z úst cyklisty s barevným termoboxem na zádech ve službách rozvážkové firmy na jídlo. Poslíček jel po chodníku širokém sotva metr a půl a doslova si mezi chodci rozrážel cestu. Přitom souběžně s ním byla silnice, navíc téměř bez provozu.
„Snažíme se, aby k takovým incidentům nedocházelo, ale je to někdy složité, kurýři nejsou našimi zaměstnanci, ale obchodními partnery/živnostníky,“ komentuje konkrétní záležitost tiskový mluvčí rozvážkové společnosti. Identifikovat hulvátského neumětela však nejsou schopní, mají podle vyjádření v ulicích hlavního města asi tisícovku takových „partnerů“. „Jsme schopni ho dohledat pouze v případě, že bychom věděli, odkud a kam mířila konkrétní objednávka, což v tomto případě nejsme schopni,“ dodává mluvčí.
Cyklista je „řidič“ jako každý jiný
Jenže agresivita cyklistů se letos znatelně zvyšuje a netýká se jen těch, kteří se za řídítky živí převážením zásilek a jídla. Jiné možnosti sportování jsou omezené, a tak Češi masivně usedli do sedel bicyklů. Mnozí z nich jsou spíše svátečními jezdci a na silnici si netroufají. Odvolávají se, že se necítí v hustém provozu bezpečně.
Mastná pokutaV Německu nově upravili výši pokuty za jízdu na kole po chodníku. Je stanovená až na 100 euro, tedy kolem 2600 korun. V Česku může strážník nebo dopravní policista udělit neukázněnému cyklistovi penále za jízdu po chodníku do maximální výše 2000 korun. Málokdy ale postih dosáhne takové výšky. |
Na druhou stranu, cyklista je po právní stránce rovnocenným účastníkem silničního provozu a měl by znát pravidla, stejně jako řidiči aut. Třeba, že dospělý nesmí chodník použít ani v případě, že doprovází dítě mladší deseti let, jak se často mylně traduje. Výjimkou jsou úseky, ve kterých je pohyb cyklistů po chodníku výslovně povolen dodatkovou tabulkou „Stezka pro chodce s povoleným vjezdem kol“.
Místo omluvy vztyčené prostředníčky
Vzduch je naše moře, propagoval letectví Tomáš Baťa. Chodníky jsou naše dálnice, propagují svým chováním mnozí jezdci na kolech. Zvláště o slunečných víkendech se totiž plní nejen cyklostezky, ale právě i chodníky. „Bydlíme na Proseku a při procházkách někdy nestačíme s manželem uhýbat. Řítí se proti nám, zvoní za námi, abychom jim uhnuli z cesty,“ vypráví smutně obyvatelka české metropole. Že mají hned vedle vozovku, je nezajímá. „Když jim řeknu, že nemají na chodníku co dělat, tak nás většinou pošlou do oněch míst, minimálně pozdraví vztyčeným prostředníčkem,“ říká paní rezignovaně.
Spolek AutoMat prosazuje v hlavním městě lepší život pro cyklisty a také vzájemnou toleranci automobilistů a bicyklistů. „Chceme takovou infrastrukturu, aby se cyklisté bezpečně cítili tam, kde jezdit mají, a neutíkali proto na chodníky,“ vyjadřuje se k problému Anna Kociánová, mluvčí AutoMatu. Budování této sítě podle ní často brání stejní lidé, kteří si na pohyb cyklistů po chodnících stěžují.
