V Česku je k dálkovým teplovodům připojeno přes jeden a půl milionu domácností z asi 4,4 milionu. Mnohde je to sice stále levnější než vytápění rodinných domků vlastním zdrojem, ale cena se rok od roku zvyšuje. Mohou za to mimo jiné i stále vyšší ceny emisních povolenek. „Předpokládáme však, že i přes výrazný růst nákladů většina tepláren v Česku bude schopná udržet stabilní cenu tepla pro domácnosti,“ říká Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení. Cenu emisních povolenek podle něho vykompenzuje nižší DPH za teplo.
Náklady stejné, zisk ne
|
Jinak se na cenovou politiku dálkového tepla dívají spotřebitelé. Podle Sdružení českých, moravských a slezských společenství vlastníků jednotek promítají teplárny do ceny za jeden gigajoul vedle povolenek také teplejší zimy, aby dohnaly výdělky kvůli menšímu odběru tepla. „Centrální vytápění by mělo být pro koncové zákazníky výhodnější, jako například v Německu,“ říká Jan Eisenreich ze sdružení SVJ. Z posledního srovnání totiž vychází, že v sousedním Německu platí lidé za gigajoul v průměru 455 korun (bez DPH), zatímco u nás se ceny běžně pohybují kolem 620 korun. „Ročně tak Češi utratí za domácí teplo okolo 12 500 korun ročně,“ vypočítává Eisenreich.
V česko-německém porovnání je nutné vzít v úvahu, že německé průměrné příjmy jsou téměř čtyřnásobkem těch českých (34 tisíc korun oproti 123 tisícům korunám). Češi však vydají ze tepelnou domácí pohodu kolem čtyř procent ročních příjmů, Němci necelé procento. Stále více majitelů obytných domů a společenství vlastníků nebo bytových družstev proto uvažuje o přechodu na vlastní vytápění. Ani to není zcela bez problémů. Na začátku čekají provozovatele relativně vysoké vstupní náklady za plynové kotle i fakt, že za zařízení přebírají plnou zodpovědnost.
