U Anděla, nebo na Andělu?
Vyskytuje se obojí. Typické je, že podobu „u Anděla“ používají smíchovští starousedlíci, kterým často novější podoba „na Andělu“ vadí a považují ji za nesprávnou. Lidi, kteří smíchovskými starousedlíky nejsou, by většinou naopak vůbec nenapadlo tvar „u Anděla“ použít a automaticky říkají „na Andělu“. Původní pojmenování bylo „U (zlatého) anděla“, patřilo domu na rohu Plzeňské a Nádražní ulice, který byl zbourán kvůli stavbě metra. Dnes již však ani podobu „na Andělu“, která je stále častější, nelze považovat za nesprávnou.
Ta Florenc, nebo ten Florenc?
Vhodnější je rod ženský. Název tohoto místa je poprvé doložen v 15. století, a to nejen jako Florenc, ale i v podobě Florencia. Je zde patrná souvislost s po- jmenováním italského města Florencie, ženský rod je tedy víc než jasný.
Ten Pankrác, nebo ta Pankrác?
Tradičně se jméno Pankrác užívalo v ženském rodě. To doporučují jako jedinou možnost starší jazykové příručky. Podle novějších příruček lze připustit i rod mužský.
Ta Líbeznice, nebo ty Líbeznice?
Často se můžeme setkat s podobou „ta Líbeznice“, která je však chybná. Jméno bylo vždy v množném čísle, protože označovalo ves Líbezniců, tedy lidí, které vedl člověk jménem Líbezný. Podobně můžeme váhat u jména Hostivice. Tam je naopak původní podoba „ta Hostivice“ (jméno mělo význam „Hostivítova ves“). Dnes se už připouští i „ty Hostivice“. Starousedlíci většinou říkají „ta Hostivice“, ostatní spíše „ty Hostivice“.
Ten Dubeč, či ta Dubeč?
Správný tvar je „ta Dubeč“. Původně byl ale tento název mužského rodu, o čemž dodnes svědčí název Dubeček, který patří části dnešní Dubče (zdrobnělina Dubeček vznikla z názvu Dubeč užívaného v mužském rodu).
Na Praze 1, či v Praze 1?
Možné je obojí. „Na Praze 1“ ale nemusí znamenat úplně totéž co „v Praze 1“. Pokud užijeme předložku „na“, jde o ustálený způsob vyjadřování související s pojmenováním úřadu, veřejné instituce apod., odkazujeme tedy spíš k administrativní jednotce než jen k místu jako takovému. Předložkové spojení „v Praze 1“ se naopak vztahuje spíše k danému místu než k administrativní jednotce. Ten rozdíl dobře vidíme na jiném příkladu: řekneme „bydlím v Praze-Smíchově“, ale „na Praze-Smíchově“ říci nelze, protože to není administrativní jednotka, sídlo úřadu.
Ten Hostivař, nebo ta Hostivař?
Jedině ta Hostivař, podoba v mužském rodě je chybná. Jméno vychází z osobního jména Hostivar a označovalo dvůr patří Hostivarovi. Jedná se o stejný typ jako Boleslav (= Boleslavův hrad), Litomyšl (Ľutomyslův hrad) apod. Původně sice tato jména byla v mužském rodě, ale už v poměrně vzdálené minulosti přešla k rodu ženskému.
Braník, či Bráník?
Správně je Braník. Toto pojmenování označovalo „branný vrch“, to je vrch opevněný sloužící k obraně. V lidovém povědomí byl název mylně spojen se slovem brána, a proto se užívá s dlouhým „á“.