Masopust je také svátek dobrého jídla

V českých zemích se masopust slaví dle dochovaných zdrojů od 13. století, ale jeho původ sahá až do starověku. Masopust začíná 6. ledna, na Tři krále, a končí Popeleční středou, která připadá na 40. den před Květnou nedělí. Letos bude 14. února.

I když výraz masopust může někoho zmást, ve skutečnosti to není období, kdy se lidé oprostí od masa, ale právě naopak. Je to jakási příprava na 40denní půst, který předchází Velikonocům. Lidé by se proto měli v těchto dnech dosyta najíst a pobavit. Dodržoval se jak v Čechách, tak na Moravě, jen s malými rozdíly v tradicích. Ve všech regionech si ale pochutnali na vesměs stejném jídle, liší se například příprava zelí, kdy na Moravě je zahuštěné, zatímco v Čechách lehčí.

Nejdůležitějšími jsou poslední dny masopustu, tehdy se hoduje a veselí nejvíc. Začíná se Tučným čtvrtkem, kdy by se lidé měli ládovat co možná nejvíc a co možná nejtučněji. „Samozřejmostí byly dříve domácí zabijačky, na které se pozvala rodina, přátelé, sousedé, vepřové hody si prostě užila celá ves. Kdo nemohl přijet, dostal výslužku. Jitrnice, jelita, škvarky, ovary nebo třeba huspeninu,“ říká Vít Morkus z Pražského řeznictví. Hodovat se začalo polévkou, pokračovalo přes takzvanou předehru, směs masa a drobů, po vrabce, tedy pečené maso z plece a bůčku, a smažené řízky. Vrcholem bylo tradiční vepřo knedlo zelo zapité nezbytným pivem. Zelí dodalo vitaminy a pivo pomáhalo trávit, ideální pomoc i pro dnešní dobu. „Právě takovou hostinu můžete v českých domácnostech vidět i dnes,“ dodává Morkus.