Následky epidemie uhradí například životní pojištění

Ztráty ze zrušených kulturních i sportovních akcí mohou dosahovat až stovek milionů korun. Záleží i na tom, jak mají uzavřené pojistky.

V této souvislosti se hojně zmiňuje „vyšší moc“. Tou je třeba živelní pohroma či revoluce. „Vždy záleží na konkrétní pojistné smlouvě,“ říká Lukáš Míša, advokát Taylor Wessing. Mezi pojišťovnou a pojištěným je vždy dohodnutý rozsah pojištění. „Stejně tak tam bývá uvedená i výluka, kdy pojišťovna není povinna škodu hradit. Pokud se ale smlouva na danou událost vyšší moci vztahuje a ke škodě dojde, je pojišťovna povinna ji plnit. Právě za tímto účelem je smlouva uzavřena,“ dodává Míša.

Problémy však nyní neřeší jen velké firmy, ale i malí živnostníci, stejně jako zaměstnanci. Soukromé osoby, pokud si platí nějaký druh pojištění, jsou na tom teoreticky lépe než majitelé kin či divadla. „Pro soukromé osoby jsou pojistné události spojené s koronavirem v současné době kryty zejména v životním pojištění,“ říká deníku Metro Ivana Buriánková, mluvčí Generali České pojišťovny. To zahrnuje například hospitalizaci, invaliditu, úmrtí, pracovní neschopnost nebo ošetřování dítěte. „Produkt pro podnikatele, který by se vztahoval ke škodám způsobeným koronavirem, v současnosti nenabízíme,“ dodává pro deník Metro Ivana Buriánková z Generali České pojišťovny.

Velká voda První masovou pojistnou událost, velké záplavy, zažili lidé, a pojišťovny, v roce 1997. Mnohem větší byly v roce 2002.  Přírodní katastrofy výrazně zasáhly do tvorby pojištění. To vedlo ke zdražení pojistek a přístupu pojišťoven například k obydlím v záplavových oblastech. Velká voda tehdy přinesla enormní zájem lidí a podniků o pojištění proti tomuto riziku.

Některé pojišťovny ale na obdobné situace do jisté míry pamatují, byť s nejrůznějším omezením a ne pro všechny subjekty. „V rámci pojištění přerušení provozu máme zahrnuté krytí takzvaného přerušení provozu z důvodu úředního zásahu,“ říká Milan Káňa, mluvčí Kooperativy. Tímto přerušením se rozumí rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné správy, to znamená například ze strany příslušné hygienické stanice, která provozovnu uzavře. „Pro takové pojištění je však nastavena čekací doba, a to tři měsíce od počátku pojištění. Mohou si ho sjednat například lékaři, stomatologové, advokáti nebo notáři,“ říká Káňa. Znamená to, že sjednat tuto pojistku nyní postrádá smysl. Pokud ho už má podnikatel sjednané dříve, pojišťovna mu uhradí například ušlý zisk a stálé náklady pojištěného, které vzniknou v důsledku dočasné pracovní neschopnosti.

Podobné úhrady, ale pro soukromé osoby, nabízí i pojišťovna Uniqua. „Vztahuje se na to pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti,“ uvádí Eva Svobodová, mluvčí pojišťovny Uniqa.

Takové pojištění se vztahuje také na pracovní cesty do ciziny. „Ovšem jenom za předpokladu, že pojištěný vycestoval do zahraničí ještě v době, kdy se daný region nenacházel mezi „zakázanými“ ze strany ministerstva zahraničí.