Brněnské zakázkové krejčovství Galard zareagovalo na uzavření obchodů – aby dovednosti zaměstnanců nezůstaly nevyužity, přeorientovalo se dočasně z výroby luxusních obleků na výrobu roušek. Stovky jich poskytlo zdarma tam, kde to bylo nejvíce třeba, zároveň si zde může kdokoli nechat ušít stylovou roušku dle vlastních představ.
„Naše krejčovství se vládním nařízením ze dne na den zastavilo. Prvně utrpíte šok, co budete nyní dělat – co dílny, zaměstnanci, provozovna, zakázky, které bez zkoušek se zákazníky nemáte šanci došít… Vzápětí přijde pocit morální povinnosti vůči těm nejpotřebnějším. Naše fungování se otočilo o 180 procent a naším cílem bylo v co nejkratším možném čase dodat co nejvíce roušek právě do nemocnic a na další potřebná místa,“ popisuje první kroky jednatelka Galardu Adéla Hoffmannová.
Začátky byly i pro zkušený tým náročné. Napřed šili v malém, za pochodu se učili, vyráběli prototypy, zkoušeli různé varianty, sháněli materiál, který se vyprodával napříč celou republikou. Výsledkem bylo každý den okolo sta vyrobených roušek. První roušky z brněnského krejčovství putovaly například do nemocnice v Tišnově, do brněnské Nemocnice Milosrdných bratří, další třeba do výzkumných laboratoří CEITEC nebo centra Práh v Brně a ve Znoj- mě. Celkem už krejčovství rozdalo přibližně 1500 roušek.
Po několika dnech se však kromě nejpotřebnějších začali ozývat i majitelé firem, kteří potřebovali roušky pro své zaměstnance a spolupracovníky. „Zhruba v té době se v Česku objevil fenomén ‚rouškového trhu‘, který se až doteď každým dnem mění. Brzy pochopíte, že z radosti z předaných roušek pro nemocnice nezaplatíte zaměstnance a závazky, které jako každá firma máte. Rozhodli jsme se tak pro transformaci z výroby obleků a košil na šití roušek i jako prodejního artiklu, protože je to jediný způsob, jak do doby ukončení zákazu můžete generovat nějaký obrat a zachránit pracovní místa pro zaměstnance v krejčovském odvětví,“ vysvětluje Hoffmannová.
K šití roušek se připojila i pražská pobočka Galardu, na výrobě tak v současnosti pracuje už několik desítek lidí. Nejen díky tomu, ale i díky nabitým zkušenostem navýšilo krejčovství výrobní kapacitu přibližně na osm tisíc roušek denně. Z roušek se zároveň stal pro mnohé plnohodnotný módní doplněk.
„V posledních dnech se zvyšuje poptávka po designových rouškách, které se dají hezky kombinovat se šatníkem nositele. Například se ladí rouška s kapesníčkem do saka, s barevností obleků a košil. Poptávají se různé vzory látek, typy vázání roušky. Někdo miluje gumičky za uši, někdo další naopak klasické zavázání na šňůrky. I to je součástí požadavků na designové roušky. Z praktického hlediska je poptávka po antibakteriálních rouškách s filtrem a také po větších rouškách, které se dají nosit přes respirátor,“ dodává Hoffmannová.
