Povinné zálohy na PET lahve jsou nesmysl, tvrdí evropští mistři třídění odpadu

„Pokud je vysoká míra zpětného odběru například pivních zálohovaných lahví, mohlo by zálohování přispět i k návratu použitých PET lahví zpět do výroby a oběhu,“ míní Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky, který s karlovarským výrobcem nápojů hledá cestu lepšího druhotného využití těchto obalů.

Plast končí různě Recyklované plastové obaly z nápojů se hojně využívají také mimo potravinářství. Granulát z PET lahví se používá například k výrobě fleecových bund a mnoha dalších textilií. Z recyklovaných petek se vyrábějí dětské plenky, lavičky či koberečky do aut. Na výrobu čirých PET lahví se nedá využít granulát z barevných PET obalů.

Ačkoli se debata na toto téma rozvíjí, někteří výrobci nápojů a obchodníci nepovažují povinné zálohování petek za šťastné řešení. Podle odhadů by zavedení systému a vybudování odběrních automatů vyšlo v celé republice na zhruba čtyři a půl miliardy korun.

„Náklady jsou podhodnocené,“ říká Libor Duba z Ondrášovky, která dodává minerální vody z Jeseníků. Potvrzuje to Petr Balner ze společnosti EKO-KOM. Ta přes dvacet let organizuje svoz všech tříděných odpadů. „V Česku by údajně stačily čtyři tisíce automatů na odběr. Takový počet má už nyní Norsko, kde v porovnání s námi žije polovina lidí,“ vysvětluje Balner. Takže automatů by muselo být mnohem víc, stouply by i náklady.

Za zavedením záloh na PET lahve stojí snaha výrazně omezit znečišťování přírody. Petky jsou jedním z nejviditelnějších odpadů a symbolem devastace životního prostředí. Odebrané lahve by se měly v rámci recyklace změnit na granulát k opětovné výrobě nových lahví. „Jenže recyklátu z petek je v Česku nedostatek a musí se dovážet ze zahraničí,“ uvádí Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství. Neumí si představit, kde budou výrobci lahví brát materiál, zvýší-li se povinně podíl recyklátu v nových lahvích.

Rozpačití jsou i prodejci. „V malých obcích máme v prodejnách dvě tři ženy, které musí dělat v podstatě všechno,“ říká Hana Carvová z Coopu. Přibyly by jim další povinnosti, nehledě na problémy s jejich uskladněním. „Neumím si představit, že místo do kontejneru na plasty, který mají pár metrů od domu, budou lidé na vesnici odnášet petky někam do obchodu,“ říká Carvová. Na zavedení povinného odběru PET lahví nechce zatím tlačit ani ministerstvo životního prostředí.