Praktičtí lékaři. Hrdinům poslední vlny covidu komplikuje práci papírování

Ukázali, že mohou fungovat jako nejrychlejší cesta v prevenci proti covidu. Je jich hodně, jsou téměř všude a na dosah. To jsou lékaři, kterým ještě někde říkáme postaru obvoďáci. V zápase s pandemií byli zpočátku opomíjení, válcovala je velká očkovací centra.

Rudolf Hrušínský, guru všech praktických lékařů Slavný herec Rudolf Hrušínský si zahrál praktického nebo rodinného lékaře hned v několika filmech.  V Menzelových Postřižinách v příjemné společnosti Magdy Vášáryové při léčení dokonce usnul.  Nezapomenutelný je jako vesnický doktor ve snímku Vesničko má středisková se svéráznými radami i jako kochající se řidič, který občas skončí v poli.  Obvoďáka na vesnici si zahrál i v Dýmu bramborové natě.

Posilující třetí dávka? Seniory chrání dostatečně
Především v uplynulých dvanácti měsících odvedli kvantum práce. Od podzimu, kdy se jim zlepšil a zrychlil přístup k vakcínám, zvládli proočkovat první, druhou i posilující dávkou významnou část naší populace (viz box). „Praktičtí lékaři mají významný podíl na vakcinaci těch nejohroženějších skupin, tedy lidí v seniorním věku,“ připomíná Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z pražské Bubenče a současně zástupkyně Společnosti pro všeobecné lékařství.

Především klade důraz na to, jak třetí dávka vakcíny eliminuje těžký průběh covidu u nejstarších pacientů. „Stačí se podívat na statistiky, kolik je na JIP například seniorů ve věku šedesát až sedmdesát let. A zjistíte, že jich je dvakrát méně než těch, kteří mají dvě dávky, a více než třináctkrát méně než neočkovaných,“ zdůrazňuje lékařka Bezdíčková.

To, co pořád praktické lékaře trápí, je administrativa, která prostupuje pandemií. I když je například formulář, který praktik vystaví pacientovi kvůli PCR testu, relativně jednoduchý, denně jich musejí lékaři vystavit někdy deset a více a to jim ubírá čas. Samozřejmě že formuláře slouží i ke zpětnému vyhodnocování epidemické situace, ale lékařům zpomalují provoz. Například za poslední dva týdny museli praktičtí lékaři vypsat i více než sto tisíc neschopenek. Právě „papírovací“ čas u pandemických úkonů omezuje jinak náročnou každodenní práci v ordinacích praktiků.

Ordinace je filtrem před zahlcením nemocnic
Tak jako ve velkých nemocnicích odkládají a přesouvají neakutní operační zákroky, i v ordinacích praktických lékařů se stále opožďují například pravidelné preventivní prohlídky, na které mají jejich registrovaní pacienti právo. „Je třeba si říci, že pacienty, především ty starší, nepřestala bolet záda, nepřestanou mít své obvyklé problémy,“ připomíná Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Připomíná i nezastupitelnou roli těchto zdravotníků. „Jsou filtrem v celém systému, nepustí dál ty, které je možné léčit v ordinaci, díky nim pacienti nevzali útokem nemocnice,“ říká Šonka. V pandemii tak často zamezovali dalšímu přetěžování nemocnic, které měly zahlcené kapacity kvůli covidu.

Pandemie přinesla i dobrá řešení Pokud se podíváme na uplynulé dva covidové roky, praktičtí lékaři na nich vidí také plusy. Častější on-line semináře v rámci odborných lékařských společností. Urychlený rozvoj a využívání telemedicíny. Stále častější praxe kontaktu s pacienty prostřednictvím virtuální sestry Emy. Kolegialita při zastupování a ošetřování pacientů onemocnělých lékařů.

Až zmizí covid, připravme se na Alzheimera
Není nakažlivá, ale je jí stále víc. Nemoc, kterou praktici řadí k těm, které v příštích letech zaberou značnou část každodenní péče. Jde o demenci, především Alzheimera. „Výskyt stoupá strmě s věkem, a protože se obecně populace dožívá stále vyššího průměrného věku, zvyšuje se i výskyt této choroby,“ vysvětluje Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Praha a pražské Thomayerovy nemocnice.

Praktická statistika V Česku je přibližně pět tisíc „obvoďáků“, tedy praktických lékařů. Více než 2,7 milionu dávek, asi čtvrtinu všech očkovacích dávek, naočkovali čeští praktičtí lékaři od října loňského roku do letošního ledna. Mají podíl na ochraně především starších lidí, kteří se u nich nechávali nejčastěji očkovat.

Mezi devadesátiletými a staršími lidmi se demence projevuje u více než čtyřiceti procent žen a téměř u třetiny mužů. „V roce 2010 jsme registrovali kolem 140 tisíc pacientů, z nich asi dvě třetiny měly Alzheimerovu nemoc. V polovině tohoto století by už mohli lékaři diagnostikovat choroby tohoto druhu u více než dvojnásobného počtu,“ konstatuje Rusina. Covidové období přirozeně zpomalilo a omezilo úsilí praktiků, aby se plně věnovali všem pacientům.