„Více než polovina uchazečů, kteří hledali nové místo a kterým se firmy neozvaly, si podle našeho zjištění dobře rozmyslí, jestli ještě někdy příště utratí své peníze za jejich zboží nebo služby,“ upozorňuje Jiří Halbrštát, manažer náboru personální společnosti Manpower.
Řešení je podle něho v tom, aby si firma, shání-li desítky nebo stovky lidí, najala na potřebnou dobu personální agenturu, která bude na zaslané nabídky reagovat nejpozději do druhého dne. „Hledání práce je jako nákup v e-shopu,“ připomíná Halbrštát. Zájemce i tady chce rychlou odezvu, chce sledovat, co se děje s jeho objednávkou, tedy žádostí o práci. V případě hledání práce očekává především individuální přístup od svého budoucího zaměstnavatele už ve fázi „námluv“.
Negativní postoj uchazečů si firmy a instituce vyrábějí i poté, co sice zájemce k pohovoru pozvou, ale dělají při něm chyby. Například si pletou jméno uchazeče nebo mu nedají žádnou zpětnou vazbu, proč nemají zájem. „Při pohovoru jsem dostal otázku, jaký je můj vztah k dětem,“ vzpomíná na schůzku ve velké obchodní firmě čtenář deníku Metro Pavel Hájek. „Vůbec jsem nechápal, jakou by to mělo mít souvislost s pracovní náplní pozice, o kterou jsem se ucházel,“ dodává.
Často v inzerátech chybí přesné informace o mzdě. Chyba může být, když není výše platu uvedena vůbec. „V některých případech personalisté vědí, že by nabídka nemusela obstát v přímém srovnání s konkurencí. Poměrně často bývá nabízená mzda pro nováčky vyšší, než mají současní zaměstnanci na stejných pozicích. Firma se třeba obává případných rozhořčených reakcí,“ vysvětluje Tomáš Dombrovský z Jobs.cz.
