Zážitky a nádherné fotky, už ale nikterak nahodile, naházel do publikace Náš evropský deník. „V mnoha kapitolách přinášíme svědectví o tom, jak vidíme Evropu na prahu třetího milénia, jak poznáváme její obyvatele a jaké kouty skrývá. Chceme být objeviteli, kteří inspirují další, a proto se o své zážitky chceme dělit. Jestli chcete poradit s vaší cestou, nabízíme vlastní zkušenost právě v podobě naší knihy. Popravdě řečeno, není to průvodce do úplně každé rodiny. Předpokládá elementární touhu po dobrodružství, ochotu vzdát se pohodlí a trochu té neposednosti. Jestli je máte, nahlédněte a nechte se inspirovat. Jestli ne, můžete jej prostě číst jako dobrodružnou knihu, která vás svým autentickým vyprávěním slovem i obrazem vezme na cestu, a vy poznáte Evropu očima naší bláznivé rodiny,“ říká.
Na začátku putování bylo v roce 2014 Norsko. „Vyrazili jsme bez velkých příprav, cesta do Norska byla spontánní a nespoutaná. Mařence, nejmladší z nás, byly tehdy čtyři,“ vypráví. Po návratu z Norska byla série přivezených „rodinných fotografií“ oceněna na soutěži Czech Press Photo 2014 v kategorii Příroda a životní prostředí.
„A naši pětičlennou rodinu nepřestalo přitahovat dobrodružství a poznávání nových zemí. Na další cestu jsme vylepšili auto a přikoupili loď. Po Norsku následovalo Rumunsko, Velká Británie, Albánie, Portugalsko, Pobaltí, Slovensko a Česko. Zatím jsme tímto způsobem poznali deset evropských zemí, na cestách strávili téměř půl roku a ujeli více než čtyřicet tisíc kilometrů,“ pokračuje autor knihy.
S rodinou nespí v hotelech ani kempech, hledají a nalézají krajinu otevřenou poutníkům a chovají se k ní tak, „aby ti, co přijdou po nás, nenalezli naše stopy. A všechny země i jejich obyvatelé jsou k nám velkorysí a nabízejí ze sebe to nejlepší.“
Kniha vznikla v uplynulém roce v lockdownovém „vězení“. Respektive její první díl, který obsahuje kapitoly Rumunsko, Albánie a Portugalsko. Na 226 stranách je téměř 300 fotografií a několik ilustrací. Každá kapitola začíná vyklápěcí kreslenou mapou, na které je zakreslena stužka naší cesta a očíslované terčíky odkazují k místům v textu. Ten popisuje dobrodružný příběh samotné výpravy, poodhaluje taje rodinného cestování v autě a přináší spoustu informací o navštívených místech.
„Až se vydáte na cestu, nezapomínejte, že na ní nejste sami. Krajina není nafukovací a její samočisticí a regenerační schopnosti jsou omezené. Pokud má nápor motorizovaných poutníků unést, musí se k ní chovat s maximální pokorou. Tato kniha může být inspirací i návodem k tomu, jak se to dá dělat. Jednoduše, šetrně a přitom naplno,“ uzavírá Hon. Knihu můžete koupit na www.evropskydenik.cz.
PRAHA? AHA!
