Nakladatelství Vyšehrad vydalo knihu Demokracie – jak dál?, do které přispěla statí Demokracie na šikmé ploše aneb hledá se ideální politický systém. Existuje vůbec ideální demokracie? Jaký je její stav v Česku? A co znamená mediokracie?
Jak podle vás vypadá ideální demokracie?
Je to složitý systém, který by kromě férových voleb měl jasně vymezit a omezit pravomoci těch, kteří vládnou. Ti mohou činit jen to, co jim zákon dovoluje. V systému musí fungovat kontrolní mechanismy, jen tak lze důvěřovat politické reprezentaci. Kvalitu demokracie posiluje aktivní občanská společnost, profesionální státní správa a transparentní ekonomické prostředí.
Existuje někde taková?
Ideál v čisté podobě neexistuje, to je stejné jako v životě, nikdy nenajdete ideálního partnera, ideálního šéfa. Jde tedy o míru, jak se nejdůležitější principy daří naplňovat.
Zrodila se u nás demokracie správným způsobem?
V takzvaném úprku před právníky se podceňovaly principy právního státu, kontrolní instituce byly buď slabé, nebo se dostávaly pod politický tlak, nechal se prostor pro střet zájmů, klientelismus a korupci. Nebudoval se stát, ten je stále vnímán jako vlastnictví těch u moci.
S jakými zeměmi s podobným vývojem se můžeme srovnávat?
Obdobné trendy vývoje můžeme vidět na Slovensku, v Polsku, v Maďarsku.
Jaká jsou největší ohrožení, kterým demokracie u nás čelí?
Právě v souvislost s vývojem – nejen – těchto zemí se hovoří o demokracii na šikmé ploše. Jsme svědky dalšího zeslabování právního státu, netransparentního vládnutí. Občan pak hledá záchranu u populistické či autoritářské osobnosti.
Často se mluví i o mediokracii, co to znamená?
Média mají obrovský vliv a mohou výrazně ovlivnit volby, popularitu politiků, ale také to, čemu společnost bude věnovat pozornost, a čemu naopak nikoli.
A jak do vnímání demokracie a jejího „používání“ zasahují sociální sítě?
Je to jako oheň: dobrý sluha, ale špatný pán. Pro demokracii je rizikem jak nedostatek svobodných informací, tak zahlcení informacemi, pokud k nim občané nedokážou kriticky přistupovat.
Jací jsou podle vás Češi demokrati?
Neexistuje desatero demokrata. U nás, když je opravdu vážná situace, projeví se až neskutečná solidarita a pomoc. Ale brzy se opět prosadí spíše sobci bezohlední vůči ostatním, psychologové popsali výskyt takzvaného posttotalitního syndromu – agresivitu zamindrákovaných jedinců. Zdá se, že u nás je velmi rozšířený – bezohlednost na silnicích, šikana ve školách, v zaměstnání, domácí násilí. A vidíme to i v politice. Demokracie je o úctě k člověku, o slušnosti, o řešení problémů, nikoli o boji, urážkách a nenávisti.
