Jižní Město poskytuje svým občanům možnost pěstovat zeleninu nebo květiny v malém na dvou místech. Zkušenosti jsou s oběma komunitními zahradami dobré.
Městské pěstováníDějiny společné péče o výpěstky sahají do Ameriky předminulého století. První komunitní zahrada na světě vznikla v prostorách amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu. V roce 1862 ji založil prezident Abraham Lincoln. Během Velké krize v letech 1929 až 1933 v New Yorku zkultivovali asi 5000 zahrad. Komunitní zahrady v Evropě vznikaly v 19. století jako možnost obživy pro chudé. V Praze je už několik desítek takových míst. Naposledy formou vaků se zeminou Na Františku v Praze 1. První komunitní zahrada v ČR vznikla v Brně v roce 2004. První pražská pak ve Vidimově ulici na Jižním Městě v roce 2010. |
První z nich je v Malenické ulici v Kulturním centru Zahrada, další funguje ve Vidimově ulici od roku 2013. Přímo pod okny úřadu této městské části. „Nechodím sem sice nic okopávat, toho si užiju na chalupě, ale je tady příjemně a k popovídání s někým je vždy příležitost,“ pochvaluje si prostředí seniorka Božena Hájková.
O obě zahrady se stará sdružení Kokoza a pěstovat tady můžete mrkev nebo růže za malý poplatek. Ten hradí například i společné nářadí a vodu k zalévání. Součástí zahrady je také kompostovací toaleta.
Zvláštností pozemku ve Vidimově ulici je, že spolupráce mezi městskou částí a provozovatelem umožnila kromě společného pěstování zeleniny či bylinek místními obyvateli také uplatnění lidem s duševním onemocněním. Loni byla zahrada doplněna nejen vyvýšenými záhony, ale i houpačkami nebo pískovištěm pro děti. Letos přibyly dva další kompostovací boxy.
„Pokud jde o zřízení dalších zahrad tohoto typu, případný zájem monitorujeme, k jeho vyhodnocení je však příliš brzy,“ uvedl pro deník Metro radní MČ Praha 11 Jan Říčař.
Strážce streamu
