Po mostní estakádě v osmimetrové výšce nad vodní hladinou mohou řidiči na začátku příštího desetiletí přejíždět Novomlýnské nádrže. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) navrhuje konstrukci jako součást chybějící části dálnice D52 k rakouským hranicím.
Druhou variantou pro překonání nádrže pod Pálavou je vedení po násypu, kdy by se rozšířila stávající hráz. Obě možnosti obsahuje dokumentace, kterou státní silničáři předložili ministerstvu životního prostředí ve snaze získat znovu kladné stanovisko vlivu stavby na životní prostředí, takzvané EIA.
Estakádu považují zpracovatelé podkladů za výrazně vhodnější z hlediska ochrany přírody, mnohem méně zasahuje třeba do migrace živočichů. Násyp vychází zásadně lépe, co se týče vlivu na krajinný ráz. V porovnání s mostem nebude tak rušivým prvkem.
Na tuto skutečnost na nedávném projednání k vlivům stavby na životní prostředí v Pohořelicích poukazovali starostové z okolních obcí i místní obyvatelé.
Strach o krajinný ráz
„S estakádou nedokážeme souhlasit. Považujeme ji za obrovský zásah do krajinného rázu našeho území, které je významné rekreací a do budoucna i lázeňstvím. Nejsme ztotožněni ani se závěry hlukové studie. Nevěříme, že bychom hluk z estakády osm metrů nad vodou v obci nepocítili,“ prohlásila starostka Pasohlávek Martina Dominová (nez.).
Z pohledu hluku není mezi oběma variantami podle zpracovatelů dokumentace znatelný rozdíl. „V blízkosti estakády se totiž přímo nenachází objekt, u kterého by byl předpoklad překročení hygienických limitů hluku,“ vysvětlila Jana Šafratová z týmu zpracovatelky dokumentace s tím, že takovým objektem není stavba pro rekreaci.
Právě ta přitom hraje v lokalitě důležitou roli. „Co rekreanty zajímá, je estetika a to, co Pálava nabízí nyní. Taková stavba jako dálnice by měla do tohoto zasahovat co nejméně,“ upozornil spolumajitel hotelu Thermal Mušov František Vašíček, další z kritiků estakády.
Dálnice na Vídeň povede přes Nové Mlýny na pilířích vedle stávajícího mostu |
Jiné připomínky se týkají požadavku na obchvat pohořelické části Nová Ves. Teď jeho roli plní silnice první třídy, místní se však bojí, že po dostavbě D52 budou okolo jejich domů po souběžné silnici jezdit šoféři neochotní platit za dálnici, a dojde tak k významnému navýšení aut.
„Před lety jsme byli vděčni za obchvat, ale teď se vracíme zpátky. Zase má být u nás zesílený provoz. Proč? Co jsme komu udělali?“ ptala se rozhořčeně místní obyvatelka Irena Mitošinková.
Podmínku obchvatu Nové Vsi si roky klade i vedení Pohořelic. Neúspěšně. ŘSD nyní odkazuje na dopravní modely, podle nichž se provoz dramaticky nezvýší. „Když už někdo najede na dálnici, nemá důvod sjíždět. Může jít pouze o nárůst místní dopravy, kdy se řidičům nevyplatí na ni najet kvůli krátké cestě, ale takových je minimum,“ reagoval šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala s tím, že denně přibudou asi čtyři desítky těžkých nákladních aut a pár stovek osobních.
Moc jsme toho neprohráli, říká šéf ŘSD
Součástí dokumentace pro D52 není ani jedna odpočívka pro kamiony. Nutnost jejího vybudování přitom zdůrazňují starostové Dolních Dunajovic, Pasohlávek i Perné, všechny sousedí se silnicí první třídy i budoucí D52. „Když nemohou kvůli svátku jet do Rakouska, zajíždějí kamiony kolikrát do naší obce,“ zmínila starostka Perné Ladislava Charvátová (nez.).
Státní silničáři pro odpočívku teprve hledají vhodné místo, řešit ji budou samostatně. „Povolit a připravit ji zabere skoro stejný proces jako u dálnice, když není shoda v území. Často se setkáváme s obrovským odporem,“ upozornil Fiala s tím, že po projednání dostali silničáři přesnější návrh, kde by odpočívka mohla vzniknout. Konkrétní být nechtěl.
Rakušané otevřeli poslední část dálnice do Vídně, na D52 se ještě nekoplo |
Nevyloučil zároveň, že odpočívka vznikne ještě souběžně se vznikající dálnicí. U ní ŘSD aktuálně počítá se začátkem stavby dvou úseků na konci roku 2026 či začátku 2027. Do poslední – třetí – části přes Nové Mlýny se mají dělníci pustit dva roky poté. Jde už o několikátý termín dlouho slibované dostavby, u níž se silničáři v minulosti potýkali s tvrdým odporem obcí a spolků nesouhlasících s trasováním přes nádrže. Část sporů prohráli u soudu.
I kvůli této historii vyvolalo u některých lidí pochybnosti a pozdvižení sebevědomé prohlášení premiéra Petra Fialy (ODS) před Vánocemi, že je reálné dálnici dostavět a otevřít do roku 2030. „Vycházel z našich plánů a předpokladů,“ poznamenal šéf silničářů Fiala. Aktuální harmonogram počítá s kompletním dokončením v roce 2031 nebo 2032.
ŘSD i na základě projednání věří, že dnes už je odpor vůči záměru významně menší. „Při odvoláních očekáváme střet, uvidíme, zda bude zásadní. Pracujeme ale se zkušenostmi z jiných staveb, které ukazují, že jsme toho moc neprohráli, jde o výjimky. Úřady dnes rozhodují v předvídatelných lhůtách,“ zdůvodnil optimistický výhled silničář Fiala.
