Pacientů s chorobami srdce a cév navzdory vyspělejším lékům i technologiím podle odborníků v tuzemsku stále přibývá. Jediné opravdu účinné řešení vidí v prevenci. Češi v ní však za západní Evropou pokulhávají, uvedl v tiskové zprávě předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Lékaři věří, že nynější stav může zlepšit důsledné informování veřejnosti o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou. Téma projednají na sjezdu České kardiologické společnosti, který dnes začíná v Brně.
V roce 2022 se s nemocemi oběhové soustavy v Česku léčilo téměř 2,9 milionu lidí. "Počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně," sdělil Ošťádal.
Účinným nástrojem je prevence. "Bohužel česká populace se na rozdíl od západních evropských zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc, 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních, že se lékař postará. Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. Platí to jak v primární prevenci, tak i po nějaké srdeční či cévní příhodě," řekl předseda.
Odborníci vnímají pasivitu například u měření cholesterolu, což si nechá udělat jen polovina rizikové populace. Cholesterol, který se ukládá v cévách a způsobuje kornatění tepen, přitom výrazně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice.
Lékaři na svém kongresu také představí nová doporučení třeba pro léčbu srdečního infarktu. "Kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji léčíme relativně mladého, jinak zdravého pacienta s prvním infarktem a jinak člověka, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou," doplnil kardiolog. Připomněl také, že by se všichni lidé s nějakou formou srdeční či cévní nemoci měli nechat očkovat proti chřipce. Nejnovější mezinárodní studie prokázaly, že u pacientů po infarktu snížilo očkování riziko úmrtí o více než 40 procent.
