Mlékárna Madeta neuspěla v právní bitvě o zneplatnění ochranné známky, která obsahuje podobný motiv staveb selského baroka, jaký sama zobrazuje na obalech svých výrobků. Sporná známka se využívá v různých variacích pro Jihočeská čerstvá vejce. Kasační stížnost Madety zamítl Nejvyšší správní soud (NSS), zjistila ČTK z rozsudku dočasně zpřístupněného na úřední desce.
Selské baroko je stavební sloh lidové architektury, který se uplatnil převážně v jižních Čechách v 19. století. Typickým příkladem je zástavba v Holašovicích na Českobudějovicku, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Madeta na svých výrobcích, třeba mléku a másle, dlouhodobě zobrazuje průčelí podobných staveb.
Když se stavby selského baroka objevily také na ochranné známce Jihočeských čerstvých vajec, kterou si zapsal muž z Prahy, obrátila se Madeta na Úřad průmyslového vlastnictví. Domáhala se zneplatnění známky. Upozornila na možnost záměny u spotřebitelů.
Úřad firmě nevyhověl, proto podala žalobu k Městskému soudu v Praze, který ji zamítl. Uvedl, že grafické prvky jsou sice podobné, ale liší se v barevném provedení, detailech i počtu staveb. Selské baroko je podle městského soudu pro jižní Čechy natolik charakteristické, že si ho spotřebitelé budou spojovat s lokálním původem potravin.
Madeta podala kasační stížnost, ve které trvala na tom, že oba motivy jsou zaměnitelné a že se velkoobchodník s vejci mohl inspirovat grafickým designem Madety, aby neférovým způsobem získal výhodu na trhu. Držitel ochranné známky Jihočeských čerstvých vajec reagoval tvrzením, že si Madeta chce nepřípustně přivlastnit motiv selského baroka, což je v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem.
NSS stížnost zamítl. "Porovnávaná označení sice vyobrazují stejný námět budov ve stylu selského baroka, avšak ztvárňují jej odlišným a nezaměnitelným způsobem," stojí v rozsudku. NSS se ztotožnil s názorem městského soudu, že spíše než s Madetou si průměrný spotřebitel spojí motiv selského baroka s jihočeským původem potraviny.
