Kromě toho třiapadesátiletý lékař a manaer dostal za úkol rozjet i na celorepublikové poměry unikátní miliardový projekt léčebně rehabilitačního ústavu, který vzniká v Pasohlávkách na Brněnsku. U teď máme předjednaných několik klíčových pozic, které budou pro sanatorium nepostradatelné, hlásí v rozhovoru pro MF DNES Pavlík.
Co s vámi dělá, e po přechodu do Jihomoravské zdravotní u nejste kadý den v nemocnici?
Za více ne třicet let mé práce je to samozřejmě změna, protoe vdy jsem působil jen v nemocnicích. ivot bez pacientů a výkonu lékařské profese si neumím a ani nechci představit. Nadále mám by jen dílčí úvazek ve Fakultní nemocnici u svaté Anny a v zařízení intenzivní chronické péče Chronicare. I po odchodu z Nemocnice Znojmo jsou to pacienti, kdo je jasným těitěm mé vekeré práce. Jak v pozici lékaře, tak manaera. Za dalí nabídky práce anesteziologa a intenzivisty jsem rád, i kdy je nyní nevyuiji.
Krajská firma Jihomoravská zdraviotní (JMZ) je pro spoustu lidí velkou neznámou. Proč jste tuto nabídku přijal?
Mrzí mě, e je velkou neznámou, ale je to výzva. Jedním z klíčových parametrů vech strukturálních změn, které jsou předmětem veřejné diskuse či procesu politického rozhodování, je dlouhodobost, je nepřispívá ke zvýené pozornosti. To není kritika, ale fakt.
Navíc v JMZ, která vznikla přejmenováním ji existující společnosti Thermal Pasohlávky, dolo k výraznému rozíření kompetencí. Máme na starosti nejen to, aby vznikající Sanatorium Pálava bylo dokončeno podle nejaktuálnějích potřeb obyvatel kraje a uvedeno do provozu co moná nejefektivněji. Ale současně řeíme i nastavení vzájemného fungování v rámci nemalého systému poskytování lékařské péče, kterou zastřeuje Jihomoravský kraj v roli zřizovatele.
Ne jste se přesunul na novou pozici, nabízel jste, e jetě dočasně povedete znojemskou nemocnici, co politici nepřijali. Bylo to pro vás velké zklamání?
Není mi blízké odcházet od rozdělané práce, navíc se situace na sklonku roku komplikovala i v souvislosti s celostátním protestem lékařů. Povaoval jsem tedy za smysluplné souběh funkcí navrhnout. Ostatně agenda JMZ se částečně kryje s povinnostmi nemocnic. Vyuití synergických efektů, stejně jako plynulý náběh chodu JMZ se tak nabízely. V té době jsem to samozřejmě vidět nemohl, ale později jsem i hejtmanovi Janu Grolichovi (KDU-ČSL) přiznal, e by bylo velmi obtíné skloubit obě funkce a přitom vemu dát více ne sto procent.
éf znojemské nemocnice povýil a odchází, lékaři a sestry znervózněli |
Krajský radní pro zdravotnictví Karel Podzimek (ODS) označil vytvoření JMZ za zlomový bod v řízení krajského zdravotnictví. Souhlasíte?
Za nezpochybnitelný fakt povauji, e vdy je ance na změnu k lepímu. Praxe jasně ukazuje, e bez ochoty volených zástupců je prakticky nemoné tuto změnu umonit a bez účasti odborníků a lidí znalých praxe u vůbec ne. Klasickým příkladem je třeba zefektivnění nákupů. Jestlie nakupuji pro jednu nemocnici, nabízí se, e pokud to rozířím na vechny, půjde o daleko větí objem a mám mnohem větí anci získat nií cenu. Jestlie místo jednoho tisíce kusů pořídím deset tisíc, výhodnějí cena je nasnadě. Stejně tak máme za úkol zavést centrálně řízenou kyberbezpečnost nebo posuzování kvality nemocnic, stejné medicínské postupy například u paliativní péče. Cíl je jednoduchý aby nemocnice fungovaly ve stejném módu, a ne kadá troku jinak.
Co jejich stejné fungování přinese běným pacientům?
Jihomoravan by měl v ideální podobě vědět, e pokud vstupuje do krajské nemocnice, a je úplně jedno, jestli ve Vykově, nebo třeba ve Znojmě, vdy bude mít jistotu v tom, e jsou kvalitativně na stejné úrovni, mají zavedené stejné procesy a dokumentaci a nezáleí na tom, zda lékař slouí tam, nebo tam. Mělo by dojít k unifikaci systému v nejvyí moné kvalitě.
Na co se pouijí peníze uetřené díky hromadným nákupům třeba léků, respektive v čem se lidem zlepí zdravotní péče?
Je poctivé přiznat, e hlavní slovo má vdy zřizovatel, a tím je Jihomoravský kraj. Jeho politici rozhodují o části rozpočtu, která nesouvisí s úhradou od zdravotních pojioven za péči. Povauji za pozitivní, e deklarovali, e to, co se uspoří, zůstane ve zdravotnictví. Avak já vem doporučuji se na problematiku nákladů zdravotnictví podívat v irím kontextu ekonomické reality. Stejně jako kadá domácnost, ale třeba i kola, taky nemocnice čelí inflaci, výraznému nárůstu cen energií, lidské práce, potravin. Věřím, e centralizace nákupu a zefektivnění procesů můe přinést nemalé úspory, které vak v konečném důsledku nemusí znamenat sníení výdajů v nominální hodnotě.
A dá se tedy vůbec konkrétněji říct, na co by se peníze pouily?
Výborná otázka, avak já mohu opravdu pouze navrhovat, jeliko rozpočet je v kompetenci vedení kraje. Navíc za současné situace bych to nepovaoval za korektní. Vzhledem k tomu, e na jiní Moravě jde o zcela nový model, můeme se opřít jen o zkuenosti z jiných krajů. Ty ukazují, e i po umoření nákladů na procesy samotné například nai činnost je komplexnějí systém stále finančně efektivnějí, ne kdyby si jednotlivé nemocnice některé věci řeily samy. Nabízí se pouít část úspory, abychom mohli dál fungovat. Systém financování ale jetě nemáme s krajem do detailů dořeený.
Zmínil jste kyberbezpečnost. Fakultní nemocnici Brno na začátku covidu ochromil hackerský útok. Jak moc reálná je tato hrozba pro krajské pitály?
O nic mení ne pro fakultní nemocnici nebo jakoukoliv jinou veřejnou organizaci. JMZ by v tomhle směru měla hrát ústřední roli. Naím úkolem je sestavit tým kyberbezpečnosti, jen ochrání vechna zdravotnická zařízení kraje, aby si to nemuselo řeit kadé samostatně.
Uprostřed ničeho začne stavba sanatoria, pro sestry otevřou speciální kurz |
Dalím klíčovým úkolem je pro vás zajitění provozu sanatoria, je obstará následnou péči o pacienty po těkých stavech, třeba cévních mozkových příhodách. Kolik bude stát roční provoz ústavu s 214 lůky?
V téhle chvíli to neumíme říct. V současnosti vzniká pracovní skupina s VZP, ve které bychom rádi upřesnili náběh činností, protoe je iluzorní si myslet, e 1. ledna 2026, kdy má začít zkuební provoz, by začalo sanatorium fungovat v plném rozsahu. To je samozřejmě naprosto nereálné. Musíme se proto bavit o tom, zda začneme třeba na třiceti procentech kapacity. Po nějaké době budeme schopní číslo navyovat, hlavně podle toho, kolik budeme mít personálu.
Nicméně nějaké předpoklady asi máte. Třeba e první dva roky budou ztrátové a situace se postupně zlepí
Ano. Původní předpoklad zřizovatele je, e právě ty dva a tři roky nelze očekávat pohyb v černých číslech.
Potom by si na sebe měl umět ústav vydělat?
Sanatorium Pálava je bezesporu unikátní. Rádi bychom, aby u od čtvrtého roku činnosti mělo pozitivní hospodářský výsledek. Tím myslím, e si vydělá na náklady v daný rok, nikoliv předchozí ztráty.
Pro provoz tedy bude klíčový personál. Kde chcete sehnat víc ne 150 zaměstnanců? Nový neurorehabilitační kurz na Masarykově univerzitě nepostačí...
Neradi bychom takzvaně vykrádali svoje vlastní nemocnice. Na druhou stranu buďme realisté. Takový personál neběhá po ulicích a nehledá práci. A kdy půjdu na úřad práce, nenajdu tam fyzioterapeuty ani sestřičky, protoe jsou u někde zaměstnaní. e bychom je nalákali z privátních zdravotnických zařízení, je docela málo pravděpodobné, ale ani to není vyloučené, protoe lidé zohledňují spoustu aspektů.
Martin Pavlík
|
Jaké konkrétně máte na mysli?
Pro někoho bude sanatorium dostupnějí svou lokalitou. U teď vím, e existuje personál, který bydlí v blízkém okolí a uvauje, e pro něj bude stokrát snazí dojet deset minut z Pohořelic do sanatoria ne čtyřikrát tolik do Brna. Vím, e jsou zdravotníci nespokojení třeba ve své nemocnici nezávisle na sanatoriu, take spí vyuijí příleitost, která se jim naskytne. V tomhle směru se pokusíme nalákat personál, jeho odbornosti budeme potřebovat. V téhle chvíli teprve vzniká strategie zahrnující platové výhody a benefity nebo monost ubytování. Pracovníky se pokusíme získat vude moně.
Asi se nábor zaměstnanců neomezí pouze na region, e?
Určitě ne. Rádi bychom dokonce spolupracovali s agenturami, které najímají pracovníky v zahraničí. Existuje spousta potenciálu v Polsku. Nemyslím si, e z Rakouska k nám půjde zdravotnický personál, který nemluví česky. Ale jsou tam nai lidé, kteří působí za hranicemi u nějakou dobu a třeba budou mít tendenci se vrátit. Chceme přilákat i odborníky z jiných regionů, nejen z jiní Moravy. U nyní vím, e má zájem erudovaný lékař fyzioterapie působící v Olomouci, který u poslal motivační dopis. Rýsuje se pozice hlavní sestry. U teď máme předjednaných několik klíčových pozic, které budou pro sanatorium nepostradatelné a zásadní. Věřím, e tyto osobnosti na sebe natáhnou dalí zaměstnance.
Co personál z blízkého Slovenska, není i to monost?
Jak u jsem zmínil, určitě vyuijeme agentury, je profesionálně shánějí lidi také z jiných oblastí, z nich se samozřejmě nabízí nejvíc Slovensko a pak Polsko. Ukrajina příli ne, protoe její systém vzdělávání v oboru fyzioterapie je velmi odliný od naeho.
Benefity teprve ladíte, ale základní představu u byste měli mít. Jaká je?
Nejdůleitějí je zkrátka plat, lokalita a monost ubytování. A pak se nabízí celá řada dalích, které si necháme zpracovat třeba monost umístění dětí do kolky a koly. Hned vedle je Aqualand Moravia, take si dovedu představit, e třeba naim zaměstnancům v úzké spolupráci s ním dáme vouchery. Dále monost dopravy zdarma ze strategických uzlů, jako jsou Pohořelice, Brno, Mikulov nebo Břeclav. Bude toho víc. Věřím, e je spousta lidí, kteří chtějí pracovat v nejmodernějím prostředí zahrnujícím novou budovu i technologické vybavení a podílet se na jeho uvedení do ivota. Umím si představit, e i to můe být motivace.
9. ledna 2024 |