Rostoucí nejistota v současném světě nahrává populismu a autoritářským řeením, řekl dnes na debatě v Brně právní filozof a kandidát na ústavního soudce Jiří Přibáň. Zdůraznil vak to, e není "apokalyptickým intelektuálem", ale spíe optimistou. Nevidí kolem sebe ideologie srovnatelné s těmi, které zrodily totality 20. století, nevidí ani "milice, které by pochodovaly a vzývaly nový řád".
"Co se označuje jako český nacionalismus, je spíe xenofobní reakce na svět, který se okolo nás mění a který část společnosti odmítá, brání se, chce jakousi idylu," řekl Přibáň. Kýenou idylu připodobnil k filmovému obrazu rodiny Homolkových, která piknikuje v lese.
Přibáň v Brně přednáel jako host Knihovny Milana Kundery a hovořil nejvíce právě o Kunderových mylenkách, o údělu střední Evropy nebo krizi evropské společnosti. Varoval před pasivitou a pocitem, e "my stejně nic nenaděláme". Z pasivity podle něj roste cynismus. Naopak ocenil Kunderovu schopnost ironie opřené o existenciální zkuenost.
"Kultura ironie nás můe varovat před novými nacionalismy, před kadou přítí ideologií. Měla by nás varovat, abychom neabsolutizovali nic, ani národ, ani rasu, ani gender," uvedl Přibáň, jen působí jako profesor práva na univerzitě ve velském Cardiffu, kde také vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost. V minulosti byl mimo jiné hostujícím profesorem nebo vědeckým pracovníkem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii, na praské pobočce New York University či Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Minulý týden prezident Petr Pavel navrhl Přibáně Senátu jako kandidáta na soudce Ústavního soudu (ÚS). Přibáň poté ČTK sdělil, e jeho prioritou u ÚS by bylo zachovat kontinuitu právní doktríny ústavně demokratického státu, jakou soud začal budovat na počátku 90. let a která je podle něj v zemích bývalé komunistické Evropy ojedinělá.
"Díky ní je nae ústavní demokracie v lepí kondici ne v některých jiných státech a nejen ústavní soudnictví má značnou mezinárodní presti," poznamenal Přibáň před týdnem. Přispět chce i zkuenostmi z anglo-americké ústavní kultury a praxe, je podle něj musí řeit často stejné problémy jako ústavní soudy v Evropě. Rozhodoval se prý dlouho, ale dospěl k přesvědčení, e jeho zahraniční zkuenosti, akademická práce i obecný přehled o ústavním právu v teorii i praxi mohou sloení a práci ÚS posílit a obohatit.
Dalím kandidátem na ústavního soudce je Tomá Langáek z Nejvyího správního soudu.