Rozsáhlými kauzami by se měl zabývat místo okresního krajský soud, míní Schorm

Mimořádně rozsáhlými kauzami by se měl místo okresního soudu výjimečně zabývat krajský soud, míní zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a jeho zástupce tento týden jednali s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) mimo jiné o průtazích ve složitých soudních sporech nebo také o přeplněných věznicích. Zabývali se i návštěvami dětí u vězněných rodičů nebo srozumitelným poučováním vězňů o jejich právech. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu.

"Složité trestní případy, jako bylo například zřícení železničního mostu ve Studénce, často přesahují organizační možnosti okresních soudů. Od počátku řízení se tak dá očekávat, že bude trvat delší než přiměřenou dobu. Vedení okresních soudů má nyní jen omezené možnosti, jak podpořit soudce, který takový případ dostane na stůl," uvedl Schorm. Cestou by podle něj mohla být změna trestního řádu s cílem umožnit, aby místo okresního soudu mimořádně rozsáhlé kauzy výjimečně řešil krajský soud.

V současném justičním systému je role krajských soudů ve vztahu k okresním zásadní především z manažerského hlediska. "Je důležité, aby předsedové krajských soudů těmto složitým případům věnovali patřičnou pozornost," uvedl Křeček. Předsedové krajských soudů by v případě složitých kauz vedených u okresního soudu měli předcházet průtahům a efektivně zasáhnout. Především přidělením více asistentů, případně i administrativní posily rozhodujícímu soudci.

Podle zjištění z nedávného šetření však vedení soudů v praxi naráží na řadu překážek. Předsedové krajských soudů nemají dostatečné personální rezervy, které by pro okresní soudy mohli využít. Okresní soudy zase novým pracovníkům nedokážou poskytnout kanceláře, počítače a další potřebné zázemí pro práci. Ministerstvo má k tomuto v plánu pracovní setkání.

Užší jednání i za účasti zástupců vězeňské služby přislíbilo ministerstvo i k otázce návštěv a dalších kontaktů dětí s vězněnými rodiči. Jak ukázala šetření zástupce ombudsmana, organizace kontaktů nyní závisí především na spolupráci sociálních pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí s konkrétní věznicí. Situace se proto v jednotlivých věznicích liší. Není vyřešený ani způsob, jak může rodiče ve vězení kontaktovat přímo dítě.

Změny přináší připravovaná novela trestního zákoníku, díky které by mohl klesnout počet vězňů. Návrh počítá se snížením trestní sazby u vybraných trestných činů, například jde o opakované drobné krádeže. Pouze výjimečně by se pak měli do vězení dostávat třeba i lidé souzení za neplacení výživného. Ombudsman dlouhodobě upozorňuje, že vysoký počet vězněných s sebou nese mnoho negativních jevů. Od vyššího napětí ve věznicích přes nedostatek personálu, který by se vězňům věnoval, až po skutečnost, že Česká republika dosud nemohla zvýšit podlahovou plochu určenou pro jednoho vězně tak, jak to vyžaduje evropský standard.