Poprvé byl šakal na Pálavě zaznamenán v roce 2004. „V posledních letech jsou pozorování častější. Kolik jich na Pálavě žije, nevíme, údaje jsou zatím roztříštěné. Bohužel je to zvíře žijící docela skrytě a údaje o jeho výskytu jsou zatím sporadické, omezené na náhodná pozorování,“ přibližuje zoolog Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava Pavel Dedek.
Podle něj jde zatím hlavně o údaje náhodných pozorovatelů, často řidičů, kteří v noci zaregistrují na silnici „divnou lišku“. Rozeznat se dá šakal ale i podle stop, typická jsou srostlá bříška předních prstů. Charakteristické je i jejich vytí.
Poblíž Znojma našli mrtvého šakala. Není jasné, co vzácnou šelmu zabilo |
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do Česka doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků.
Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku, živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
Nejde o invazivní druh
Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území podle zoologa bez přímého přičinění člověka. „Jde o přirozenou migraci, a tak nelze šakaly považovat za ‚invazní druh‘. Hranice areálů rozšíření různých druhů se v průběhu času mění. Někdy druhy zcela přirozeně expandují, jindy ustupují,“ popisuje Dedek.
Šakal je šelma menší než vlk, velikostí je blíže lišce. Podle zoologa rozhodně nemá důvod útočit na člověka a lidem se, stejně jako liška, vyhýbá. „Vzhledem ke skrytému způsobu života je setkání se šakalem spíš raritou. Pokud budete mít to štěstí a setkáte se s ním, včetně jedinců například sražených autem, prosíme, zdokumentujte to fotkou a dejte nám vědět,“ vyzývá zoolog. Uveden by mělo být i údaj kdy a kde se to stalo.
Zarazili jsme obskurní developerské projekty, říká šéf správy CHKO Pálava |
Šakal se v Česku dostal i do jiných míst, stabilní populaci má například v přírodní rezervaci v bývalém vojenském prostoru v Milovicích na Nymbursku.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
