Na Vysočině žilo koncem minulého roku 30.065 cizinců. Po předchozím nárůstu jejich počet vloni klesl o 2,4 procenta. Mezi regiony v Česku měla Vysočina třetí nejnižší počet cizinců, méně jich bylo jen v Olomouckém kraji a ve Zlínském kraji. Víc než dvě třetiny cizinců na Vysočině byly z Ukrajiny. Vyplývá to z údajů jihlavské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Počet cizinců se zvýšil v roce 2022 kvůli válečným uprchlíkům, kteří do Česka přišli po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. V roce 2021 žilo v Kraji Vysočina 13.941 občanů jiných států, o rok později jich úřady evidovaly 30.805. Vloni se počet snížil o 740 lidí. Statistici uvedli, že to vyplývá z předběžných údajů ředitelství služby cizinecké policie ministerstva vnitra.
Z cizinců žijících na Vysočině bylo loni 69 procent Ukrajinců. Dalšími dvěma nejpočetnějšími skupinami byli Slováci s podílem 7,8 procenta a Vietnamci, kteří se na celkovém počtu cizinců v kraji podíleli 4,1 procenta. V kraji žilo také okolo 1000 občanů Mongolska a přes 600 Rumunů. Počty občanů Bulharska, stejně jako Maďarska, se blížily k 500.
Z celkového počtu obyvatel Vysočiny představovali vloni cizinci 5,8 procenta. Mezi obyvateli v celém Česku bylo ve stejné době 9,8 procenta občanů jiných zemí. V ČR žilo koncem minulého roku přes milion cizinců, meziročně se jejich počet snížil o 4,3 procenta.
Mezi cizinci na Vysočině bylo vloni 50,9 procenta mužů a 49,1 procenta žen. Nejvíc cizinců se usadilo na Jihlavsku, kde jich žilo 10.370, tedy 34,5 procenta z celkového počtu v kraji. Druhý nejvyšší počet, 6148 cizinců, mělo Pelhřimovsko. Nejméně cizinců, 3734, žilo na Třebíčsku.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva průmyslu a obchodu bylo ke konci roku 2023 zaměstnaných přes 22.500 cizinců. Meziročně se tento počet zvýšil o 6,7 procenta.
