Ve Žďáru nad Sázavou dnes otevřeli cisterciácké stezky. Město z Vysočiny je v mezinárodním projektu zaměřeném na cisterciáckou kulturní krajinu, který nyní získal označení Evropské dědictví. Projekt přestavuje místa, které v minulosti spojil mnišský řád. ČTK to řekla předsedkyně spolku Cisterciácké krajiny Marta Krejčíčková.
"Jedná se o 17 regionů z pěti evropských zemí. Za Českou republiku jsou zapojeny čtyři regiony, a to Vyšší Brod, kde dodnes je funkční klášter cisterciáků. Pak jsou to Plasy, Žďár nad Sázavou a Velehrad," uvedla.
Cisterciáky a jejich hodnoty ve Žďáře nad Sázavou nepřipomíná jen dnes otevřená stezka. Ve Staré radnici také vznikne návštěvnické centrum. V pozdně renesanční budově, která je památkově chráněná, pak bude trvale umístěna sbírka obrazů žďárského malíře Josefa Kosinky.
Projekt chce podle Krejčíčkové ukázat evropský rozměr přínosu cisterciáků. "Zásadním způsobem se podíleli od konce 11. století na kolonizaci zemí. Usazovali se v těch nejopuštěnějších částech, do nichž jednak přinášeli víru, ale samozřejmě přinášeli i svůj hospodářský styl života. Jedná se o řád, který pracuje s myšlenkou svépomoci. Vlastně byl historicky postaven na tom, že měl kromě kláštera i v širším okolí vlastní hospodářství, rybniční soustavy nebo lesy," uvedla.
Cisterciácký klášter ve Žďáru nad Sázavou byl založen v polovině 13. století, zrušen byl po roce 1784. Areál pak začal sloužit jako zámek.
Označení Evropské dědictví (European Heritage Label - EHL) uděluje Evropská komise pamětihodnostem, které symbolizují evropskou historii a ideály. Evropská unie vybírá pro toto prestižní označení památky, krajiny, místa a památníky každé dva roky. Projekt zaměřený na odkaz cisterciáků začal v roce 2019, součástí je cisterciácká stezka napříč Evropou měřící 6500 kilometrů.
