Plzeň vypsala výběrové řízení na provozovatele sdílených kol a koloběžek

Tendr je ale podle odborníků na sdílení kol vypsán tak, že hrozí situace, že bílým místem kraj zůstane i nadále. Dvě renomované firmy, které MF DNES oslovila, totiž účast zatím nepotvrdily.

Dana Rambouska, marketingového ředitele bikesharingové firmy Nextbike, která působí ve 42 českých městech, prý těší, že se Plzeň rozhodla vypsáním tendru investovat do moderní městské mobility. „Je to krok správným směrem, který navazuje na strategické dokumenty města a sérii vyjednávání, která jsme v minulých letech v Plzni absolvovali. I v rámci tržních konzultací jsme se s městem podělili o velký díl svého know-how, jak nastavit fungující bikesharing,“ uvedl.

Podmínky jsou proti filozofii jednoduchosti a udržitelnosti

Podmínky, které byly prozatím zveřejněny v zadávací dokumentaci pro výběrové řízení, jdou ale podle něj proti filozofii jednoduchosti, udržitelnosti a komfortu obyvatel i návštěvníků města. „Alokovaný rozpočet, velikost flotily, její nestabilní řízení prakticky z měsíce na měsíc. To je výčet několika kritických parametrů, díky nimž nyní zvažujeme, do jaké míry má smysl se o zakázku ucházet,“ sdělil.

Jan Střecha z marketingu bikesharingové společnosti Rekola, která působí v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Prostějově, Krnově, Žďáře nad Sázavou a Bratislavě, uvedl, že společnost účast ve výběrovém řízení města Plzně zvažuje. „Dodávali jsme městu informace v rámci předběžných tržních konzultací,“ sdělil bez dalších podrobností.

Uzávěrka výběrového řízení je 10. května, systém má začít fungovat prvního července. „Díky podpoře města budou lidé využívat kola či koloběžky prvních 15 minut zdarma,“ řekla ČTK mluvčí radnice Eva Barborková. Město má pro vítěze tendru maximálně pět milionů korun ročně, letos tedy získá polovinu - 2,5 milionu korun.

Podle schválené studie mikromobility by mohlo být ve městě až 400 klasických kol, 200 elektrokol a 100 elektrokoloběžek. Pro rozjezd služby město od budoucího provozovatele požaduje nejméně 120 mechanických kol či koloběžek a 80 elektrokol.

Pokud bude v ulicích málo kol, lidé o službu ztratí zájem

Předseda spolku kolemplzne.cz Hynek Horák považuje za chybu právě to, že město dalo hranici 120 mechanických kol. To je podle něj na město velikosti Plzně málo. Když totiž kol nebude v ulicích dost, lidé budou opakovaně zjišovat, že nemají na čem jet a službu si předplácet nebudou. V podmínkách tendru je podle jeho slov i to, že letošní sezona má trvat od července do září. „Nikdo nechápe, proč do září, když se v teplém počasí může jezdit i v říjnu či listopadu,“ podivuje se Horák.

Upozorňuje, že pro spolek dobrovolníků není bikesharing živobytí, ale spíš starost. „Takže já se vůbec necítím ukřivděný, že by sem přišel někdo jiný, naopak bych byl rád, kdyby ho podmínky neodradily,“ konstatuje Horák.

„Jsme skupina dobrovolníků, která tu léta byla proto, aby lidem umožnila alespoň nějaký bikesharing. Léta čekáme, že od města přijde nějaká strategie, která řekne, počítáme s bikesharingem, chceme zlepšovat cyklistickou infrastrukturu, aby byl zájem lidí větší. Ale tady se sypaly peníze do cyklistiky tak, že to úplně nedávalo smysl. Třeba se najednou postavila cyklostezka na okraji města, navíc široká a vyasfaltovaná, vůbec přece není nutné lít všude asfalt,“ vypráví Horák, který je vlastním povoláním právník.

Protože je cyklistika stále alternativní způsob dopravy, nemusí podle něj investice do ní být ve stamilionech korun. „Kdybychom byli v Kodani, bylo by to logické, ale Češi moc na kole jezdit zatím nechtějí, sází stále na auta,“ dodává Horák.

Služba kolemplzne.cz má ale jednu velkou výhodu - je levná a 300 až 400 lidem, kteří mají zaplacený tarif, ulehčuje život ve městě, kde bikesharing byl léta spíš sprostým slovem a navrch zde měla auta. „Navíc jsme svou existencí snížili počet aut ve městě,“ dodává Horák.