U Dobřan zachytila fotopast vlka. Držte psy na vodítku, varují myslivci

„Žádáme občany, aby své pejsky drželi při procházkách v lesích vždy na vodítku a nenechávali je volně pobíhat. Zároveň žádáme občany, aby se při pohybu v lesních celcích drželi hlavních páteřních cest a cyklostezek,“ napsal hospodář Mysliveckého spolku Dobřany Miloslav Lohr.

Loni na podzim informovala také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR o výskytu vlka v Chráněné krajinné oblasti Brdy. „Pro lesy v Brdech je přítomnost vlků určitě dobrá zpráva. Živí se totiž především prasaty divokými, srnci či jeleny, kteří doslova spásají mladé stromky a působí tak velké škody lesníkům a zemědělcům,“ uvedl tehdy Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V nejméně navštěvované části Brd se objevil vlk, zachytila ho fotopast

Letos je to právě 150 let (1874), co knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka zastřelil na Šumavě posledního českého vlka. Památné místo připomíná Wolfstein, malý kamenný památník mezi Kubovou Hutí a Borovými Lady. Vycpaný vlk je i s brokovnicí, která ho poslala do věčných lovišť, vystaven na zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Vlci na Šumavě sice dál ojediněle migrovali, ale až donedávna tu nebyla žádná stálá populace.

Teď v oblasti žije několik smeček.To, že se vlci vrací, má především dva důvody: jednak patří na seznam kriticky ohrožených druhů a jsou chráněni, jednak se rozrůstají vlčí populace v sousedních zemích. Šumavští vlci nepřišli z východu jako ti beskydští. Vědci doložili sekvenováním DNA z trusu, že první, který se tu usadil v roce 2015, pochází z italských Alp. Samice, která se k němu o rok později přidala, přišla ze saské Lužice na německo-polském pomezí.

Chovatel v Brdech našel během týdne dvě zabitá telata, podezření padá na vlka

Vlci se už spoustu let usídlují i v dalších pohraničních horách na Moravě i v Čechách, ale i ve vnitrozemí, například na na Kokořínsku.

Zoologové říkají, že vlci do přírody patří stejně jako medvědi a rysi, s nimiž tvoří trojici velkých tuzemských šelem. Pomáhají regulovat počty divoce žijících srnců, jelenů nebo divokých prasat. Tyhle druhy, pokud jsou přemnožené jako v současnosti, nadělají okusováním stromů nemalé škody a brání přirozené obnově lesa. Vlci navíc „zlepšují zdravotní stav v populaci své kořisti“, protože jim za oběť padají především kusy staré a nemocné.

Smečky působí škody na stádech hospodářských zvířat, hlavně ovcí, koz a telat. Umí potrhat i desítky kusů. Dnes už existují dotace na speciální ploty a dokonce i na pastevecké psy, které je třeba dovážet z třeba Rumunska, Kavkazu nebo Španělska. Nová vyhláška o náhradách škod způsobených chráněnými živočichy rozšiřuje počet nezbytných výdajů, které po útoku vlků vznikají.