Novou stálou expozici má po desetiletích Národopisné muzeum Plzeňska. Po více než dvouleté rekonstrukci za 129 milionů korun muzeum opravilo dva historické, původně renesanční domy, v nichž na centrálním plzeňském náměstí sídlí, a vybudovalo expozici se dvěma okruhy. Díky opravě Chotěšovského a Gerlachovského domu, které jsou vzájemně propojené, vznikl také prostor pro nové Centrum experimentální etnologie, řekl dnes ČTK Michal Chmelenský z muzea. Náklady na rekonstrukci z velké části pokryla dotace EU.
S rekonstrukcí začalo muzeum v roce 2021 a stavebním úpravám předcházelo stěhování statisíců sbírkových předmětů. "Už asi nespočítám, kolik desítek stěhovacích vozů jsme odtud odvezli," řekl Chmelenský. Po dohodě s památkáři se při opravách nezasahovalo tam, kde to nebylo nutné. Stalo se tak, že se například neodstraňovaly omítky, i když historici z průzkumu vědí, že se pod nimi schovávají dosud neobjevené staré fresky. "Když čekaly dosud, mohou počkat na objevení i na příští generaci," uvedl muzejník.
Při rekonstrukci dělníci předláždili dvůr, vyčistili sklepy, otevřeli zazděný prostor bývalé jímky a propojili tak opět prostor s plzeňským podzemím, což obnovilo cirkulaci vzduchu. V domech se vyspravily pozdně barokní krovy, do kterých zatékalo, položily se nové krytiny, objekty se musely citlivě zateplit, kompletně se obnovily inženýrské sítě a doplnil se výtah. Rozšířilo se také zázemí pro návštěvníky i pracovníky, kteří mají konečně badatelnu a prostory pro práci se sbírkami.
Novou stálou expozici tvoří dva okruhy. První je věnován období let 1830 až 1900 a ukazuje celý život člověka, který se narodil na venkově, později se přestěhoval do dynamicky se rozvíjející Plzně a zemřel jako městský člověk. Lidi seznámí s detaily školního systému, s každodenností dospívání a složitostmi volby povolání i s možnostmi obživy či trávení volného času.
Druhý okruh se věnuje odívání a vybraným způsobům obživy v Plzni a v příměstských oblastech. U měšťanského oděvu muzeum prezentuje oděvní součásti od pozdní renesance po secesi, nejstarší je pohřební šat Bohunky Lobkowiczové ze Šternberka ze začátku 17. století. V nově zpřístupněných podkrovních prostorách je vystaven venkovský oděv, včetně krojů nejen z Plzně, ale také z širšího okolí.
"Národopis je nezbytnou součástí naší kultury. Poznat blíže chování, studium a vzdělávání nebo například vývoj odívání našich předků nebo jejich způsob trávení volného času, to je základem nás samých, základem živé a funkční společnosti. Jsem velmi rád, že revitalizace muzea je realizována a nabídne tak cestou nových expozic další náhled historie trochu jinýma očima." řekl krajský radní pro kulturu Libor Picka (STAN).
EU dala na rekonstrukci muzea, které je součástí krajem zřizovaného Západočeského muzea v Plzni, 97,75 milionů korun. Ministerstvo pro místní rozvoj dalo na opravy 5,75 milionu a Plzeňský kraj celkem 25,8 milionu korun.
