„Pokud totiž žáci vyšli ze sedmé či osmé třídy, jeden nebo dva roky základní školy jim budou chybět k tomu, aby pochopili v odborných předmětech látku,“ dodala ředitelka domažlického učiliště Zdeňka Buršíková s tím, že je to zatím jen její odhad.
Dvoupřihláškový systém, který platil dříve, znamenal, že si učiliště mohla žáky více vybírat, protože si jako podmínku přijetí dali třeba i to, že propadlíky neberou. To ale letos s odvoláním na diskriminaci možné nebylo.
Dříve tedy propadlíci končili na takzvaných éčkových oborech, s jejichž absolventy se počítá víceméně jako s pomocnými silami.
O tom, že nový třípřihláškový systém je mnohem lepší, je přesvědčený Jan Zeman, analytik vzdělávání neziskové organizace PAQ Research. „Dříve jsme vlastně pohodlně uklidili žáky na nějaké učiliště nebo méně žádaný obor. Nyní se na školy dostali ti, kteří měli motivaci se tam dostat. Proč by školy tyto žáky s nižším počtem bodů nedokázaly posunout v jejich dovednostech?“ ptá se Zeman.
Žáci bez vzdělání neodvádí peníze do státního rozpočtu
Aby se žákům, kteří vyjdou třeba ze sedmé třídy, na učilišti dařilo, není ale podle něj jen úkol pro ředitele škol. „Musí mít kolem sebe nízkoprahové kluby, peníze na pomůcky, na obědy a na ostatní věci, aby na žáky nemělo vliv například to, že nemají podporu v rodině,“ míní analytik. Na pomoc by podle něj měly přispěchat třeba obce s rozšířenou působností či kraje. „Je to výzva, u níž nevíme, jak dopadne, ale je třeba s touto situací pracovat,“ sdělil Zeman.
V Plzeňském kraji by se podle něj hlavně měla zlepšit kvalita vzdělávání na základních školách. „Žák by asi neměl odejít ze základní školy ze sedmé třídy. Příčinou totiž může být fakt, že pochází z horších sociálních poměrů. Jisté je ale to, že u žáků, kterým je 15 až 19 let, může ještě nastat velký posun v dovednostech a znalostech,“ upozorňuje Zeman.
PAQ Research má podle něj data dokládající, že tito žáci bez vzdělání posléze neodvádí peníze do státního rozpočtu. Naopak si je berou formou různých dávek, například v nezaměstnanosti. „Pokud tomu chceme zabránit, musíme zintenzivnit péči o tyto mladé lidi,“ doporučuje Zeman.
Žáci mají výsledky přijímaček na SŠ, přijato je 94 procent uchazečů |
Třeba v Plzni na základních školách nově funguje projekt Doučování jako prevence školního neúspěchu. Jeho cílem je podpořit žáky, u kterých je zvýšené riziko, že ukončí školní docházku dříve než v deváté třídě.
O tom, že se na školu dostali žáci s horším prospěchem, mluví i Veronika Křížová, která má na starosti organizaci přijímacích zkoušek na Integrované střední škole živnostenské v Plzni. V případě této školy se to týká maturitních oborů. „Důvodem je to, že si žáci mohli podat prioritní přihlášku na střední školu. Ti, kteří zariskovali a zapsali si na první místo obor, na který neměli úplně schopnosti, na tom vydělali. Některé nadané děti, které zvolily špatnou taktiku, jsou nyní naopak bez školy,“ uvedla Křížová s tím, že pokud měli žáci základní školy lepší průměr, podali si nejčastěji přihlášku na dva maturitní obory a jedno učiliště, ale někteří podali přihlášky na tři maturitní obory a nedostali se ani na jeden.
Možná horší výsledky, ale o to větší motivace
„I takoví rodiče mi minulý týden volali. Postěžovali si, že se jejich děti dobře učily a že se nikam nedostaly,“ přiblížila Křížová. Výsledkem je tedy to, že některé děti třeba s průměrem 1,5 jsou bez školy. „Je to i o náhodě, jak se jim povedly přijímačky, protože stres dělá hodně,“ míní Křížová.
Podle ní se díky novému způsobu přijímání letos hodně dětí dostalo na vysněnou školu hned napoprvé. „Možná mají horší výsledky, ale třeba budou mít o to větší motivaci. Nedá se odhadnout, jak nové namíchání tříd dopadne, ale vzhledem k tomu, že některé naše obory jsou založené na kreativitě a dostali se sem ti, kteří po tom toužili, budou za to možná velmi vděční a o to víc se budou snažit. I s takovými žáky máme zkušenost a i díky nim vyhráváme spoustu soutěží. Zkrátka talent je u některých oborů důležitější než známky,“ nastínila Křížová.
Žáků, kteří se nedostali na žádnou školu, jsou v Plzeňském kraji zhruba dvě stovky. Podle Křížové mají ještě šanci dostat se na dobrou školu, protože všude se některá místa objeví třeba z toho důvodu, že se děti odstěhovaly nebo školy kvůli pár místům nevypsaly druhé kolo přijímaček.
15. května 2024 |
