Svatý Vojtěch, který byl druhým pražským arcibiskupem, žil v druhé polovině 10. století. Odhalení jeho podoby bylo součástí uvedení nové publikace Posunuté milénium, která mapuje více než tisíciletou historii arcidiecéze.
Digitální kopii světcovy lebky zkoumal tým expertů z Česka, Brazílie, Polska a Austrálie pod vedením Brazilce Cicera Moraese. Na výsledku se podíleli mimo jiné 3D designéři, antropologové i lékaři.
Na digitálním odhadu tváře světce pracovali také český geoinformatik Jiří Šindelář a fotograf Martin Frouz. „Nejprve bylo potřeba vytvořit digitální kopii lebky světce. To se provádí metodou vícesnímkové fotogrammetrie,“ vysvětlil Šindelář. Metoda tkví v pořízení mnoha fotografií lebky, které se překrývají a ze kterých program následně vytvoří 3D model.
Vědci zrekonstruovali tvář ženy, která žila před 45 tisíci lety na Berounsku |
Lebka svatého Vojtěcha se nedochovala celá, chybí jí spodní čelist a část levé tváře. Podle Šindeláře je před rekonstrukcí tváře potřeba lebku zkompletovat. K tomu slouží metoda, kterou výzkumný tým vyvinul.
Výzkumem mnoha lebek a obličejů přišli odborníci s novými vztahy a poměry mezi jednotlivými částmi obličeje. Díky tomu mohou lépe odhadnout chybějící fragmenty lebky. Metoda našla podle Šindeláře uplatnění také na operačních sálech, využívají ji plastičtí chirurgové, například k rekonstrukci zdeformované tváře po autonehodě.
„Podle nové metodiky jsme doplnili chybějící části lebky i chybějící spodní čelist. Následně je třeba zkombinovat dvě metody, anatomickou a metodu hloubky měkkých tkání. První využívá jednoznačné informace o úponu lebečních svalů, zatímco druhá metoda pak znalosti tloušťky měkkých tkání podle konkrétních lebečních rozměrů,“ řekl geoinformatik Šindelář. K přibližné podobě svatého Vojtěcha také vznikla odborná publikace.
Šindelář nejprve představil vědeckou aproximaci, která je černobílá, bez vlasů a vousů a má zavřené oči. Barva kůže, očí, vlasů a vousů a jejich úprava jsou totiž prvky, které z kostí nelze vyčíst. Následná barevná rekonstrukce s vlasy a vousy je podle Šindeláře obraz světce s uměleckým vkladem.
Výzkum dnes představili zástupci arcibiskupství při příležitosti uvedení nové knihy o své historii. Pražské biskupství bylo zřízeno roku 973, tudíž kniha vznikla k 1050. výročí od založení.
Pro Moraese není Vojtěch prvním českým světcem, jehož vzhled rekonstruoval. V roce 2021 představil se svým týmem podobiznu svaté Ludmily. Podobně rekonstruoval tváře dalších historických osobností. Využívá k tomu software určený především lékařům, kteří na něm mohou zpracovávat data z počítačové tomografie a mohou v něm plánovat operační zákroky.
Tisíc let starý obličej. Svatá Ludmila překvapila horním předkusem |
Svatý Vojtěch, v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, pocházel z rodu Slavníkovců a žil v druhé polovině 10. století. Vzdělání získal v Magdeburgu, po návratu do Prahy se stal pomocníkem prvního českého biskupa Dětmara. Po Dětmarově smrti se stal druhým pražským biskupem. Zasloužil se mimo jiné o založení Břevnovského kláštera v Praze. Po vyvraždění Slavníkovců podnikl misijní cestu do Pobaltí, kde byl při šíření víry zabit.
Za svatého byl prohlášen v roce 999. V roce 1965 ho učinil papež Pavel VI. hlavním patronem pražské arcidiecéze. Jeho svátek připadá na 23. dubna.
16. září 2021 |
