Protože ve Zlínském kraji kamenivo není ve větším množství k dispozici, musí se dovážet z jiných krajů nebo i ze Slovenska. Nejbližší lomy bývají však zakázkami zahlceny a nestačí materiál dodávat včas v požadovaném množství. A to potkalo i dálnice ve Zlínském kraji.
„Zhotovitelé říkali, že mají s kamenivem velký problém, a to jsme měli výhodu v tom, že jsme měli zhotovitele, kteří lomy vlastní. Ti si vždy pro sebe najdou kamenivo. Menší firmy, které zdroje nemají, na tom ale budou do budoucna velmi špatně,“ nastínil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.
Dodavatel dálnic se musel přizpůsobit situaci, vozil na stavby méně aut s kamením a mezitím dělal jiné práce, aby nedošlo k velkému zdržení. „U staveb, které trvají tři roky, si stavbyvedoucí může dělat zásobu kameniva v zimních měsících, kdy se moc nestaví a lomy nejsou tak vytížené,“ řekl Chudárek.
Situace s kamenivem je špatná v celé České republice. Ovšem ve Zlínském kraji je jedna z nejhorších. Kraj totiž není soběstačný a trpí deficitem, který vykrývá dovozem. Což znamená časové zdržení a vyšší ceny budovaných cest. Ale dlouhodobě ani to nebude zřejmě udržitelné.
„Deficit kameniva v jednotlivých krajích se stává realitou a běžnou praxí. Takže nelze uvažovat o tom, že by bylo možné do budoucna zásobovat, respektive dotovat vysokými objemy surovin kraje mezi sebou,“ uvádí se ve studii, kterou vypracovala Těžební unie spolu s geology z České geologické služby ohledně dostupnosti kameniva pro stavby dálnic a silnic první třídy a nové železniční tratě.
Referendum přiblížení těžby kamene k obci nestoplo, pro firmu nebylo závazné |
„Většina krajů je ve stavebních surovinách na pokraji své soběstačnosti. Některé se již v současnosti dostaly do deficitu. Příkladem je Zlínský kraj, jehož stavby je nutno saturovat z Jihomoravského a Olomouckého kraje,“ píše se ve studii.
Od roku 1989 se v České republice neotevřel nový lom, což je především kvůli odporu obyvatel, jichž by se to mohlo dotknout. Ve Zlínském kraji je to ale ještě trochu jinak, vhodný kámen pro dálnice a frekventované silnice tady prostě není. „Zdroj je vytěžený,“ hlásil jednatel Kamenolomu Žlutava Vladimír Mišurec.
Lom, který fungoval desítky let, už jen nakupuje kamenivo mimo kraj a pak ho přeprodává. Zavřený je zhruba čtyři roky. Když si jeho majitel dělal sondy, jestli má smysl ho rozšířit, narazil jenom na hlínu. „Dovolili by nám to odlesnit i vyjmout z lesního fondu, ale nebylo kvůli čemu, lom je vytěžený. Všechno jednou končí,“ konstatoval Mišurec.
Ve Zlínském kraji funguje kamenolom Bučník v Komni a Bzová v Bojkovicích, kde se však netěží kamení vhodné pro dálnice, nebo jen ve velmi malém množství.
Materiál je o dvacet procent dražší
Potíže s kamenivem se přitom netýkají pouze výstavby cest, ale i jejich údržby, neboť na posyp se používá kamenná drť. Správa a údržba silnic Slovácka ji dováží ze Slovenska, konkrétně z Mníchovy Lehoty, která leží kousek za Trenčínem. „Je to dostupnější i o něco levnější než to vozit ze severní Moravy,“ zmínil jednatel silničářů Michal Hanačík.
Ale také on potvrdil potíže s dostupností. Dodavatelé nejsou vždy schopni přivézt v požadovaném čase dostatek kameniva. A vzhledem k tomu, že lomů ubývá, protože se postupně vytěžují, projevuje se to i na ceně, jež průběžně roste. V případě kameniva na drtě se za poslední tři roky zvedla o pětadvacet, v případě kameniva na dálnice až o pětašedesát procent. „Protože materiál vozíme z větší dálky, je určitě o dvacet procent dražší,“ odhadl Chudárek.
Boj o těžbu štěrkopísku se vrací na začátek, firma neuspěla se stížností |
Silničáři na Valašsku i proto posypový materiál recyklují, aby ho mohli použít vícekrát. Je to ale obtížné i energeticky náročné, takže se to týká jen omezeného množství. „Musíme drť po zimě zamést, naložit a roztřídit. Máme jemná síta na jemnou drť, a když je suchá a není v ní větší množství hlíny, dá se vytřídit,“ popsal jednatel Správy a údržby silnic Valašska Jaromír Kořistka.
Podle něho ale velké množství drti končí v příkopech, kde je tolik nečistot, že už se recyklace nevyplatí. Takže opět nezbývá nic jiného než dovoz odjinud. „Ceny jdou výrazně nahoru, navíc máme signály, že se zase budou zvyšovat,“ upozornil Kořistka.
Nejbližšími místy pro dovoz kameniva do Zlínského kraje je aktuálně lom Hrabůvka u Hranic a Podhůra u Lipníku nad Bečvou. Využívá se také lom Luleč u Vyškova.
„Od roku 1989 nebyl otevřen v Česku žádný nový kamenolom, a tudíž je reálný odhad, že do deseti let dojdou zásoby v dosud činných kamenolomech,“ upozornil předseda Těžební unie Pavel Fiala.
