Návrh rozpočtu vysokých škol pro příští rok počítá s navýšením o šest miliard korun. Na sociální síti to dnes uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je nyní určeno 30,9 miliardy korun. Navýšení peněz pro vysoké školství potvrdila také předsedkyně České konference rektorů (ČKR) Milena Králíčková. ČKR dnes zasedala ve Zlíně, Bek se jednání zúčastnil.
"Jsme moc rádi, že dnes při návštěvě pana ministra Beka padl závazek, že bude prosazovat nárůst rozpočtu pro vzdělávací činnost na veřejných vysokých školách ve výši šesti miliard. Velmi to vítáme," řekla novinářům po zasedání ČKR rektorka Univerzity Karlovy Králíčková.
"České vysoké školství se potřebuje připravit na příchod silných studentských ročníků. Členy ČKR jsem dnes seznámil s návrhem MŠMT na navýšení rozpočtu vysokých škol pro rok 2025 o šest miliard Kč a s výhledem změn ve vysokoškolské legislativě," uvedl na síti X Bek.
Králíčková připomněla, že ČKR i Rada vysokých škol upozorňuje na podfinancování vysokých škol dlouhodobě. Nárůst počtu studentů na středních školách se projeví na vysokých školách. "Pokud chceme zachovat alespoň stávající procento vzdělanosti mladé generace na vysokých školách, pak je jistě velmi dobře, že to nějak reflektuje návrh financování pro rok 2025," uvedla Králíčková.
Na vzdělávání na veřejných vysokých školách je podle loni schváleného rozpočtu určeno 30,9 miliardy korun. Na snížení rozdílů v platech vysokoškolských učitelů by vysoké školy letos měly dostat 800 milionů korun.
Rektoři podle Králíčkové dříve vyčíslili podfinancování veřejného vysokého školství na deset miliard korun. "V ekonomické realitě České republiky to vnímáme jako vstřícný krok, který velmi podporujeme, za který jsme rádi. Samozřejmě co je pro nás důležité, je další výhled," uvedla Králíčková.
Králíčková ocenila novelu vysokoškolského zákona, která by měla upravit podmínky studia doktorandů. Sněmovna ji v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni. Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy.
"Jsme velmi rádi, že novela zákona o vysokých školách směřuje k lepšímu odměňování doktorandů. Závazek, který novela říká, 1,2násobek minimální mzdy, vítáme. O čem se bude asi ještě jednat, zda se na zajištění 1,2násobku budou moci podílet ještě jiné organizace, které spolupracují s vysokými školami na realizaci doktorských studijních programů," uvedla Králíčková.
Rektoři se ve Zlíně zabývali také snahou ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví posílit nelékařské zdravotnické programy. Absolventů by mělo přibýt. Nejkritičtější je to u všeobecných sester. "Snaha je, aby v horizontu 12 let vysoké školy navýšily počet absolventů všeobecných sester o 40 procent a u zbývajících nelékařských zdravotnických profesí o 20 procent," uvedl místopředseda ČKR Zdeněk Horák.
Znamená to navýšení kapacit na vysokých školách v celé zemi. "Vysoké školy jsou připraveny, navýšení je možné, pokud dojde k navýšení finančních prostředků," uvedl Horák. Od září 2025 by mohlo zvyšování počtu studentů začít, studenti podle něj zájem o studijní programy mají. Rektoři také jednali se zástupci ministerstva spravedlnosti o nedostatku soudních znalců.
