Jak nové album vznikalo, v čem je zvláštní oproti předchozím?
Je jiné vším. Tím, jak vznikalo, tím, o čem na něm zpívám, i tím, jak vypadá. Tahle deska je moje dítě, které jsem piplal dva roky. Nikdo mi do písní nezasahoval a ta volnost je krásná. Skvělá volba byl Dalibor Cidlinský coby producent. Vážně si rozumíme a zábavnější práci jsem ve studiu nezažil. Takže vítejte v mém Vlastním světě a chovejte se jako doma. (smích)
Písničky z něj už střídavě hrajete na některých festivalech, jak lidé reagují?
Ano, rádi hrajeme ještě nedodělané písně. Ta improvizace a nervy jsou docela zábava. Dalo by se říct, že producenti desky byli i lidé, protože často jsem pak písničku trochu upravoval, když jsem viděl, že je někdy hluché místo a lidi nereagují, jak jsem doufal. Paradoxně největší reakce jsou na nejbláznivější píseň na desce – Dvě láhve vína. Je to úplně něco jiného a strašně rádi ji hrajeme.
Zajímavý bude i obal desky, fanoušci mohli napsat někomu vzkaz. Kolik se jich sešlo a podle čeho jste vybíral ty, které se na obal dostaly?
Nakonec se jich sešlo okolo 600, ale vybrali jsem jen 200. Byla to krásná práce. Některé vzkazy byly dojemné, jiné vtipné a milé. Aniž bych si to uvědomil, vytvořil se na desce takový vlastní svět, kde se mají lidí stále rádi.
Co bude následovat po desce, přijde nějaké turné, třeba na podzim?
Hrajeme celé léto. Chtěl bych jít spíš cestou zajímavých větších koncertů než 15 obyčejných. Mám v hlavě pár myšlenek, ale jsou dost riskantní. Vlastně mám v hlavě celý koncept roku 2019 a 2020, jen ještě není správný čas o tom mluvit. Stále bych jen tvořil a vymýšlel, všechny okolo sebe tím už štvu. (smích)
