„Od března do října letošního roku deratizátoři ošetřili třináct a půl tisíce kanalizačních vstupů a do každého z nich položili zhruba stejné množství kilogramů nástrah. Na kritická místa jsme zamířili opakovaně. Jednalo se například o Modřany, Černý Most či Malešice. Pražská kanalizační síť je domovem několika milionů potkanů. Pravidelnou deratizací kanalizace se daří udržovat počet potkanů na přiměřené úrovni,“ říká mluvčí PVK Tomáš Mrázek.
Pravidelnou každoroční deratizací se PVK snaží udržovat počet potkanů a dalších myšovitých hlodavců na přiměřené úrovni. Podle Mrázka však bohužel mnoho hlodavců žije také na povrchu okolo popelnic a v neošetřované zeleni, kam Pražané vyhazují odpadky. K těm se pak jed, který obvykle kvůli lákavější chuti a vůni obsahuje třeba pekařské drobky, šrot, kukuřici, čokoládu či tuk, mnohdy nedostane. Pasti lze totiž podle zákona pokládat výhradně do stokové sítě, a nikoli na povrch.
„Zvýšený stavební ruch vyhání potkany z kanalizace na povrch. Problémovými místy jsou lokality obývané bezdomovci, kteří na pořádek příliš nehledí,“ dodává Mrázek, podle něhož to žije také pod magistrálou, pod městskými parky i v okolí stanic metra.
Na jednoho Pražana připadá podle odhadů deratizátorů v hlavním městě v průměru zhruba pět potkanů. Podle deratizátora PVK Zbyňka Kohoutka, se kterým si deník Metro povídal při loňské pokládce pastí, dokáže jeden pár těchto hlodavců ročně zplodit až sedmdesátku mláďat. Dušení vlastní krví po požití jedu Hubex podle něj způsobuje takzvaný antikoagulant, který hlodavcům zředí krev.
„Princip je takový, že potkan nemá dávicí reflex, takže se po pěti až sedmi dnech udusí svou krví. Tento fakt ale obvykle nezdůrazňujeme. Nezní to příliš atraktivně. Ze stoky je pak voda odnese do čističky odpadních vod,“ doplnil pro deník Metro Kohoutek.
