Loni na jaře se Patricie Šedivá stala mluvčí Coca-Coly. Jenže byl lockdown. Místo z kanceláře úřadovala z domova. Až doteď, kromě několika vzácných schůzek během roku. „V potravinářství jsou obecně přísnější hygienická pravidla, lidé se nyní vracejí, ale pozvolna. Hodně se těším, že naživo už konečně uvidím všechny,“ říká Patricie. Práce mluvčí se bez fyzické přítomnosti ve firmě dělá obtížně a je to opravdu náročné,“ říká mluvčí Coca-Coly.
Musíme udržovat firemní kulturu
Home office jako svatý grál ale nebude tak horké zboží, jak si ještě před rokem nebo na podzim mnoho zaměstnanců, ale i jejich nadřízených myslelo. „V Česku nějakému masivnímu přechodu na vzdálenou práci z domova nepřeje struktura ekonomiky,“ vysvětluje Jaroslava Rezlerová, ředitelka české pobočky personální a poradenské firmy ManpowerGroup.
Stavebnictví, gastronomie, služby, to je jen zlomek profesí, které se z pohodlí obýváku dají jen těžko vykonávat. „Osmdesát procent firem podle posledního zjištění bude ipo celkovém uvolnění požadovat také fyzickou přítomnost lidí v práci,“ doplňuje Rezlerová nálady zaměstnavatelů. Jedním z důvodů je také udržování firemní kultury, na což především zahraniční společnosti silně dbají.
Klesá, nebo stoupá?
Argumenty, jestli jsou lidé, kteří mohou práci vykonávat na dálku, výkonnější, nebo naopak se různí. Během loňského roku si leckde pochvalovali, že produktivita minimálně neklesla a zůstala na stejné úrovni. Teď zaznívají i jiné hlasy. „Efektivita se stává jeho slabým místem. Důvodem je sociální deficit, chybí osobní kontroly vedoucího pracovníka,“ míní Vojtěch Bednář z institutu Firemní sociolog. Což vede k problémům s organizací času i výkonu. „Ztráta efektivity postihuje až osmdesát procent firem,“ připomíná Jiří Machát, provozní ředitel Technologického parku Brno.
Příchod? Odchod? Zřejmě to bude snazší
Na druhou stranu se firmy, pokud jim to druh podnikání umožňuje, nebrání pružnější pracovní době. „Více než třetina firem z přibližně sedmi set, kterých jsme se nyní dotazovali, uvažuje o větší flexibilitě v tomto směru,“ říká Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. Což představuje například možnost nepřicházet do práce na konkrétní přesný čas.
Půlka přijde jen občas
Také pojišťovnictví je profese, která v lockdownu fungovala spolehlivě, i když pojišťováci seděli „jen“ v domácí kanceláři. Také softwarové firmy, které měly už v minulosti mnohem volnější režim, co se přítomnosti na place týká, teď dají svým lidem mnohem větší volnost.
Například polovina zaměstnanců společnosti Avast si nyní zvolila možnost, že budou hlídat bezpečnost webů a vymýšlet nové antivirové programy v home officu a do sídla firmy budou fyzicky docházet jen podle potřeby.
Gynekologie přes kameru je zatím sci-fi
„Například SMS recepty se během epidemie velice osvědčily, lidé se také víc radili s lékařem po telefonu,“ říká k vyšší „digitalizaci“ ve zdravotnictví Stanislav Konštacký, praktický lékař a také člen Společnosti všeobecného lékařství Jana Evangelisty Purkyně. Právě lékařská profese ale režim home office ve většině případů neumožňuje.
„I když se telemedicína postupně do života prosazuje, zkuste si například představit gynekologickou prohlídku přes webovou kameru,“ říká Konštacký s mírnou nadsázkou.
