Když si na začátku devadesátých let 20. století zřídila Praha vlastní banku (později neslavně zkrachovala), našla pro ni sídlo na Malém rynku, v krásném historickém domě hned v sousedství Staroměstského náměstí. Dalo by se říci, že jedna z nejprestižnějších adres.
Bývalé paláce spíš jen na okrasu
Instituce se tak zařadila k těm bankovním domům, které opanovaly i celé bloky budov na Václavském náměstí, v prestižní nákupní ulici Na Příkopě (tam sídlí i Česká národní banka) a na dalších adresách, které patří k těm luxusním. Tyhle časy jsou už dávno pryč. Stopy po bankovních značkách v centru Prahy najdeme stále, ale už jsou to spíše jen formální záležitosti, nebo alespoň jakási forma honosnější reklamy – tady jsme a máme na to. Skutečný děj a všechny bankovní operace se už dávno odehrávají mimo střed města, peníze se „vyrábějí“ a přesouvají do kanceláří daleko od Václaváku a Staromáku, často uprostřed starších panelákových sídlišť.
Česká spořitelna si unikátní budovu v Rytířské ulici ponechala a přizpůsobila ji digitálnímu bankovnictví. Centrálu má ovšem na Pankráci, ale i ta se bude stěhovat.
Na Pankráci, tam na tom vršíčku...
Známá lidovka opěvuje tu část Prahy, kterou si sto let obyvatelé města spojovali spíše s proslulou věznicí. Až v 80. letech minulého století sem pomalu začali architekti přesouvat stavební plány na výškové budovy, jako hotely, kanceláře podniků zahraničního obchodu nebo tehdejšího Československého rozhlasu. V devadesátých letech se tu jako jedna z prvních usídlila zprivatizovaná Česká spořitelna, později se sem přistěhovala i rakouská Raiffeisenbanka. Z pankrácké planiny se stala malá česká obdoba londýnské bankovní čtvrti City.
Centrála České spořitelny sídlí na Budějovické od roku 1996. Ale ani ta už zcela nevyhovuje trendům dvacátých let 21. století. „Nicméně už v polovině nultých let začalo být jasné, že stále více týmový charakter práce se neslučuje s interiérem, jemuž dominují jednotlivé kanceláře,“ vysvětluje současný další vývoj Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Na základě inspirace vídeňskou centrálou Erste začala banka stavět novou centrálu na pražském Smíchově. „Nová budova bude svým charakterem kolaborativní a komunitní prostor, který bude vyhovovat práci flexibilních týmů,“ upřesňuje Hrubý další posun ve vývoji bankovních objektů Česko spořitelny. Rytířskou ulici ale spořitelna i nadále zachová. Původní sídlo disponuje poměrně velkým ústředním prostorem, který nebylo problém uzpůsobit potřebám digitálního bankovnictví, založeném na osobním poradenství. „Co se týká přesouvání poboček z historických center, platí, že se vždy snažíme umístit je tam, kde klienti tráví přirozeně nejvíc času,“ říká Hrubý. Realita řady českých měst je přitom taková, že jejich obyvatelé tráví většinu času v nákupních centrech mimo historická jádra měst. „Mnohdy jsme proto nuceni přesunout naši pobočku právě tam,“ uzavírá mluvčí České spořitelny Hrubý.
ČSOB vybudovala moderní centrum svého bankovnictví v pražských Radlicích.
Modří šli do zeleného, doslova a do písmene
Radlice jako prestižní adresa? Například pro bankovní úředníky ČSOB už dávno ano. Banka zrušila kanceláře ve středu města a sloučila činnosti z nejrůznějších externích pracovišť i veškeré technologie na „vidrholec“ u stanice metra, kde se dlouhé roky vystupovalo téměř do polí. Vysoce moderní sídlo „modré“ banky splňuje přísná „zelená“ kritéria ekologie i spotřeby energií.
„Staré budovy byly v minulosti vysoce neefektivní jak z pohledu provozování, tak i z pohledu vztahů a korporátní kultury,“ komentuje trendy stěhování mimo centrum Patrik Madle, mluvčí ČSOB. Důležité je podle něho rozlišovat centrálu a pobočku, protože pobočky stále zůstávají na svých strategických místech v blízkosti klientů, například v centru města. „V Plzni jsme v roce 2017 dokončili renovaci objektu v centru města a slouží jako centrála skupiny ČSOB pro západní Čechy,“ dodává mluvčí banky.
Někomu stačí část budovy, někomu jenom jedno patro
Ve zcela nové pozici jsou banky, které přišly do Československa a později do České republiky až v 90. letech, nebo vznikaly až po roce 2000. Ty už pro své centrály žádné historické romantizující objekty na nejrušnějších ulicích metropole nehledaly. Moderní kancelářské trendy se podepsaly i na tomto výběru a jejich sídlech. Je to případ třeba banky Creditas. „Banka vždy dbala na to, aby fungovala v prostorech, které jsou nákladově efektivní, dostupné a plně vytížené i vzhledem k pokračující digitalizaci,“ vysvětluje Lenka Brunclíková, ředitelka vnějších vztahů a komunikace Creditasu. Budovu v Karlíně, která není v samotném centru města, využívá celá skupina a banka Creditas v ní zaujímá zhruba dvě třetiny prostoru. Část banky pak sídlí rovněž v Olomouci.
Za Air Bank stojí finanční skupina PPF, a tak není divu, že banka sídlí v jejím hlavním sídle v Dejvicích. Její fungování je od samotného vzniku založeno především na jednoduchém styku banky a klienta přes počítač nebo mobil. I to je důvod, proč prostorově patří k těm malým společnostem.
„Paláce jsme nikdy neměli. V budově PPF Gate jsme od roku 2017 a jsme zde v pronájmu,“ připomíná mluvčí Air Bank Jana Pokorná. Nepřehlédnutelný objekt na začátku Evropské třídy má celkem šest pater, banka typická svou zelenou barvou tu obývá jedno podlaží.
