Debaty o tom, co s prázdným místem v ulici Na Příkopě, se vedly léta. V roce 1983 vyhlásil Městský výbor KSČ a Útvar hlavního architekta hlavního města Prahy zadání. Vymyslete, co by se dalo v proluce postavit. Výsledkem bylo osm studií. Například sídlo Čedoku, dětský dům, dům obchodní, palác Supraphonu, také dům dětí a mládeže spolu s hotelem Cestovní kanceláře mládeže, anebo kombinace kanceláří a hotelů.
Jenže vše ustrnulo na mrtvém bodě, než se v roce 1985 začala o proluku zajímat Československá obchodní banka. A její prestiž, ale také peníze, nakonec rozhodly, že stavba za tehdejší více než miliardu korun bude její. O projektu bylo rozhodnuto bez veřejné soutěže, jiné využití bylo tímto nepřímo zamítnuto. I když se tu počítalo s obchodní pasáží, tělocvičnou a bazénem v suterénu, dokonce tu měla být sauna. Plánovala se i restaurace, cukrárna a na střeše vyhlídková terasa.
Projekt budoucí banky ČSOB, jak jej v roce 1989 otiskl čtrnáctideník Československý architekt.
Listopad 1989 projekt nezastavil, jen z něj nakonec není banka se saunou, ale administrativní objekt pro nejrůznější firmy a již zmiňovaná obchodní pasáž. ČSOB si nakonec, po privatizaci, našla jiná sídla a například její centrála v Radlicích dnes patří k architektonicky a především ekotechnicky k nejzajímavějším stavbám v Česku.
