Láska v hrobě
|
Filmař David Vondráček se svou malou kamerou za pět stovek sledoval životní peripetie třiatřicetileté bývalé prostituky Jany a padesátiletého nezaměstnaného zedníka Jana celkem 5 let. Námět našel při jedné z reportáží, které připravoval
pro Českou televizi. "Při nich jsem se seznámil s touhle komunitou. Zajímaly mě příběhy lidí, kteří se dostali na takové scestí. Zpočátku jsem netušil, že se soustředím na tento konkrétní ústřední příběh. To se pak vyvrbilo, když jsem poznal Janu, která se mi svěřila, že šlapala v Holandsku, a Honza mi zase nastřelil tragédii uhořelého otce," říká režisér.
Netradiční lovestory ukončila smrt
Filmaři se dostali také za hrdiny této netradiční lovestory až do jejich příbytku, který měli v opuštěném evangelickém hřbitově v Strašnicích. Jejich dílo vznikalo během stovek natáčecích dnů v podstatě na koleně bez prostředků. "Byli jsme ve tvůrčím transu a vnímali to jako běh na dlouhou trať, který buď vyjde, nebo ne. Nevěděli jsme, jestli to vůbec bude možné dokončit. Kdyby nedošlo k události, která zafungovala jako přirozený konec, tak bychom točili," přibližuje natáčení, při kterém Jana zemřela, režisér Vondráček.
Unikátní snímek slaví úspěchy i v zahraničí
Ve filmu sledujeme bezdomovecký pár od zařizování společného bydlení v hrobce, přes nucené vystěhování, život na ulici až po rozchod a smrt jednoho z protagonistů. Snímek byl od svého dokončení ještě před čtvrteční premiérou uveden na řadě projekcí spojených s besedami, kde vyvolává velké reakce.
"Diváci jsou většinou fascinováni. Překvapilo mě, že jsem ještě nezažil negativní ohlas. Berou ho jednoduše jako film se vším všudy – jako Romea a Julie na dně," říká tvůrce. Dobrou zprávou je, že snímek Láska v hrobě sklízí velký ohlas i zahraničí. S úspěchem ho letos promítali na filmových festivalech v Londýně, Glasgow nebo v Římě a stal se nejlepším českým dokumentem tohoto roku na Finále Plzeň.
