Ve svých filmech jste nás už vzal do Londýna, Barcelony, Paříže a nyní i do Říma. Budete dál točit v Evropě, nebo se vracíte do USA?
Svůj nejnovější projekt natáčím v San Francisku, takže Řím je prozatím mou poslední zastávkou v Evropě. Ale v budoucnosti nevylučuji další zahraniční film. Když mi bylo nabídnuto natočit snímek Match Point v Londýně, tak jsem si říkal, že by to pro mě a mou rodinu mohl být hezký zážitek. Londýn je velmi půvabné město. A navíc je natáčení v Evropě mnohem levnější než ve Spojených státech. Byl jsem tedy ve velkém pokušení natáčet i v dalších evropských městech. Ale na druhé straně také uvažuji o natáčení v Jižní Americe nebo v Číně. Ať už si ale vyberu cokoli, vždy potřebuji dvě věci: lokální producenty, kteří mohou ten film zaplatit, a originální myšlenku, která je s daným místem nějak spjata. A to se někdy podaří, někdy zase ne.
Ve vašem posledním filmu Do Říma s láskou je šest příběhů, které se vzájemně proplétají. Byl pro vás Řím v tomto ohledu tedy inspirativnější než jiná města?
K Římu jsem měl nespočet nápadů, mnohem víc, než jsem do toho filmu mohl dát. Řím je velmi živé město plné intrik. Všechno se v něm odehrává přímo před vašima očima: v kavárnách, obchodech, na schodech před kostely... Navíc zde pořád svítí slunce, a tak jsou lidé většinou v dobré náladě. Milují život, chození do kina a na operu, užívají si jídlo. Všichni se chovají přirozeně, nestrojeně.
Jak jste přišel na scénář k filmu Do Říma s láskou? Sedl jste si na terasu nějaké kavárny a prostě jen sledoval ten lidský mumraj?
Ne, jsem zvyklý psát doma. Ale jakmile si usmyslím, že budu někde filmovat, tak si projdu vlastní poznámky a vyberu z nich ty nápady, o kterých si myslím, že by byly pro to které místo nejlepší. Tak třeba jsem chtěl natočit muže, který může zpívat, pouze když je ve sprše. V Itálii lidé rádi chodí na operu, mají to v krvi, takže jsem věděl, že by to v tomto filmu mohlo fungovat. Všechno záleží na tom, jestli máte dobrý nápad, který dokážete spárovat s příhodnou situací.
Bojíte se, že vám někdy dojdou nápady?
Ne, ty mi nedojdou nikdy. Pro každý film jich mám několik, další jsou pak skryté v mých poznámkových blocích. Nápady ke mně přichází neustále. Čtu si třeba noviny a zjistím, že muž zabil svou manželku nějakým neobvyklým způsobem, nebo že někdo jeden den vyhrál v loterii, ale během následujících čtyřiadvaceti hodin zase o všechno přišel. Všechno si to poznamenávám a později se pak k tomu vracím. Některé poznámky mi pak přijdou nezajímavé, ale jiné mi zase přijdou velmi dobré a vím, že se budou hodit.
Ne každý má dar udělat z malého nápadu celý film...
Řekněme, že mi jde vymýšlet příběhy, které mají hlavu a patu. Myslím si, že mi jde rozvést nějaký malý nápad a sledovat, kam až se s ním dá zajít. Někteří umí spravit televizi, jiní umí jezdit rychle autem. Já umím vyprávět příběhy.
Strážce streamu
