„Střel mě do nohy,“ žádám spoluhráče Jirku trochu s obavami. Obličeje máme kryté maskami, těla ochrannými vestami, v rukou svíráme luky a šípy s tupými konci.
Ohlasy účastníků● Jirka: Jak jsem dostal luk a šípy, probudil se ve mně hravý bojovník. Od té doby mě už zajímala jen akce: na koho zamířit, kde se ukrýt a jak podpořit své parťáky proti nepřátelské bandě. Skvělé autentické prostředí, bezva atmosféra a pro mě rozhodně skvělý sport. ● Greg: Něco na způsob paintballu s klasickými scénáři Death match, Vlajka, a podobně. Obrovsky mě to bavilo! Postavit se hezky postaru tlupa proti tlupě a za použití luku a šípů bojovat „na život a na smrt“. I proto jsem rád, že jsme si hru dali se synem a mohli všechny ty extrémní pocity zažít spolu. A vůbec mi nevadí, že já jsem byl častěji ten, kterého dostali. ● Honza: Přijel jsem unavenej. Jenže jak zaznělo „Tři, dva, jedna, start!“ a prvně jsem natáhl tětivu a vystřelil na soupeře, po únavě ani památky. Totálně mě to vtáhlo. Pro mě v tom bylo vše, co mi poslední dobou v životě scházelo: pohyb, adrenalin, spolupráce, koncentrace, zábava, odreagování se. |
Jak asi bolí zásah? Prásk! Do stehna. Uf, asi jako rána tenisákem. Už se tolik nebojím. Snad jen... Ale to ještě přijde.
Prostory bývalého pivovaru u náměstí Bratří Synků v Praze 4 běžně slouží paintballovým masakrům. Postupně se ale začaly střídat s aktivitou, která se se zbraní s tětivou vrací spíš ke středověku.
„Prosím, tady mi podepište, že budete mít celou hru ochranné masky,“ žádá všechny jeden z provozovatelů Miroslav Sobotka.
Nemůžeš do toho takhle vlítnout
Rozdělujeme se na dvě družstva po čtyřech, dostáváme rozlišovací dresy, za chvíli začíná v prostorách s mnoha sloupy, stěnami a krabicemi napínavá řež modrých proti červeným.
Miroslav Sobotka Je mu 21 let a už od střední školy se věnuje podnikání. Má rád inteligentní zábavu, společenské hry, četbu knih a volný čas nejraději tráví s přáteli. Je také skaut a člen Seberevolty. Provozuje první lanové parky v Česku u Máchova jezera. Jeho společníkovi Jiřímu Kinskému je 25 let, dělá doktorát z ekonomie a učí na vysoké škole. |
„Táto, to do toho nemůžeš vlítnout takhle bezhlavě, musíš se pořádně krýt!“ volá nejmladší účastník hry na svého otce Grega, se kterým jsou spolu v týmu.
Greg právě schytal třetí zásah a odchází z tohoto kola hry.
Umírá se samozřejmě jen jako a v některých scénářích získáváte další životy díky hráči, kterého si zvolíte na pozici medika. Je to takový kouzelník, který padlé hráče zachraňuje dotykem dlaně. Takže to během oživování může taky pěkně schytat.
Ke konci se připomíná moje obava. „Áááá!“ Ruce instinktivně sjíždějí do rozkroku.
Nakonec to není tak hrozné a na další funkci lukostřelce to naštěstí vliv nemá.
Celá tahle legrace stojí každého účastníka od šesti stovek za tři hodiny adrenalinu, v ceně je veškeré vybavení i úvodní školení.
Oblíbená je Hladová hra, přibližuje provozovatelMiroslav Sobotka je akční člověk. Už během studia střední školy se svým společníkem Jiřím spolupracoval v rámci seznamovacího kurzu pro studenty prvních ročníků VŠE. „O novém projektu jsme oba uvažovali už dlouho, tak jsme dali hlavy dohromady, využili našich zkušeností v oblasti sportovních teambuildingů a přivedli na svět projekt Extreme-Archery,“ říká kovaný skaut. Co nejvíc přitahuje lidi na této aktivitě? Jaké bývají první reakce na hru? Jak se dařilo hledat prostory na hry, jak byste zhodnotil ty současné? |
PRAHA? AHA!
