Z pokoje do pokoje nabízí víkendové workshopy zaměřené na truhlářství a čalounictví, jednou měsíčně objíždí jejich dodávka metropoli a sváží nepotřebný nábytek.
V pondělí, úterý a čtvrtek se dílna otevírá zájemcům, kteří si chtějí nějakou židli opravit. Mohou si ji přinést nebo si vybrat nějakou ze skladu. Myšlenku si přivezla Zuzka Trnková ze zahraničního studia ve Švédsku, kde si opraveným nábytkem z druhé ruky vybavila levně a vkusně byt.
Bazary v Česku jsou bohužel kolikrát v dost ubohém stavu a jejich nabídka je malá.
„Nikdo nic podobného před námi v Praze ještě nedělal. Tak je těžké na někoho navazovat. Proto je pro nás teď důležité tento koncept udržet,“ říká Bára.
„Teď jsme navázali kontakt s Depem 2015. Dělají něco podobného v Plzni. Ale to jsou kluci s trochu jinými představami, kteří vše dělají ve velkém, mají i svářečky, textilní dílny,“ dodává Terka Korbelová, třetí zakladatelka projektu Z pokoje do pokoje.
Podle nich není oprava nábytku až tolik náročná. „Když nábytek nevyrábíte, ale jen opravujete, tak nepotřebujete tolik věcí. Není proto potřeba mít nějaké ohromné stroje, ale chlapi to nějak nechápou,“ usmívá se Terka Korbelová. Nevěří jim, že zvládnou opravovat nábytek jen s ručními bruskami.
„Ale jak bychom my holky dokázaly ovládat tak velké stroje, že? Nám stačí ruční bruska. Je to strašně těžké vysvětlit tomu mužskému světu, že tady neplánujeme ani truhlářskou dílnu s pilou,“ dodává.
Na druhou stranu souhlasně přikyvují, že občas by se jim tu víc mužských hodilo, třeba při povolování zatuhlých šroubů. A také oceňují pomoc Honzy, který jim pomáhá objíždět Prahu s dodávkou.
Pokud by šlo do tuhého, jsou domluvené s profesionálním truhlářem, který jim pomáhá vést některé odborné workshopy, ale také umí udělat na míru chybějící nohu k židli nebo ke stolu.
V dílně voní vosky a lak
Odhalené cihlové zdi dodávají prostoru příjemnou atmosféru, která připomíná povodně z roku 2002. Dva pokojíky prezentují opravený nábytek od stolků až po funkční rádio a gramofon. V dílně voní vosky a lak. Vybíráme si popraskanou židli.
„Je to klasická thonetka,“ usmívá se Terka. Lepidlem a svěráky zatahujeme praskliny. Po proschnutí čeká židli obroušení a nový lak.
„Nábytek nemusí být perfektní, ale funkční. Jde o to mu vdechnout život,“ říká Bára.
Největší stůl bude časem ponk. „Dílnu doplníme vrtačkami, bruskami, pilkami a dalším nářadím,“ přibližuje Terka plány do budoucna. V současnosti vybírají na projekt z Pokoje do pokoje v crowdfundingové kampani, aby dílnu dovybavily.
Do budoucna mají holky spousty plánů, rády by rozšiřovaly kurzy o nová témata, techniky. Uvažují i sdílení prostoru s dalšími re-use organizacemi, protože tu dílny neprobíhají každý den.
„Nedávno jsme otevřely. Je potřeba si vytvořit základní fungování. Záleží také na zpětné vazbě lidí, na kterou chceme navázat. Budoucnost je ještě otevřená,“ přiznávají souhlasně.
