Vedení Klementina do věže umístilo expozici, která návštěvníkům přiblíží její historii sahající až do roku 1722. Kromě panelů s historickými daty a souvislostmi je v jednom z poschodí věže také malá výstava dobových astronomických, geofyzikálních a meteorologických přístrojů z 19. století.
Z vyhlídkové věže vědeckým centrem
Původně sice tato dominanta Klementina sloužila jen k vyhlídkám, od poloviny 18. století ji ale pro svá měření a bádání využívali matematici, astronomové a meteorologové. Proto se jí ve své době říkalo také "matematická věž". Učenci z ochozů měřily venkovní teploty, atmosférický tlak a dešťové srážky. V dávné minulosti se ve druhém patře věže také určoval přesný čas, kdy nastává pravé poledne, a to pomocí strun a drobného otvoru ve zdi. Po první světové válce pak byla klementinská věž několik let jedinou observatoří Státní československé hvězdárny.
Věž sahá do výšky 52 metrů a na její vydlážděný kruhový ochoz se zájemci dostanou až po vystoupaní celkem 172 schodů. Na samotném vrcholu věže je socha Atlanta, držícího na ramenou nebeskou sféru, pocházející pravděpodobně z dílny barokního sochařského mistra Matyáše Brauna. "Na zdech věže bylo původně umístěno několik slunečních hodiny, dochovaly se ale jen jedny, a to na východní straně věže," uvedla mluvčí Národní knihovny ČR Irena Maňáková. Znovuotevřením astronomické věže je veřejnosti zpřístupněna kompletní barokní prohlídková trasa Klementina zahrnující i Zrcadlovou kapli a Barokní knihovní sál.
